Nic se nevyrovná prostému potěšení z jízdy na kole. J.F.Kennedy (a že měl i jiná potěšení, dodávám já).
Hledat na kolemkolem
Quito
Let z Guayaquil trval necelou hodinu. V letadle nás bylo deset, přece jenom byl odlet už v 6 hodin ráno. Všechno v mracích, občas jsem průrvou zahlédl nějakou šíleně zvrásněnou krajinu a hadovité silnice. Jo, bude to maso říkal jsem si.
Šok
Vyjel jsem před letiště, vytáhl plastové nože na rozřezání vaku s brašnami, ve kterých jsem měl nůž a nářadí. Přišel ke mne taxíkář a ptal se, kam jedu. Řekl jsem že do centro histórico, kde mám zaplacené ubytování. To bylo letos poprvé, kdy jsem si přes hotels.com zařídil bydlení a dostal jsem i jednu noc zdarma, díky loňským noclehům (za každých 10 nocí je jedna zdarma v ceně průměru). Do centro histórico tě nepustí, řekl mi taxikář. Bojuje tam policie a armáda s protestanty a je to celé zavřené až do konce týdne. No sakra, to mám tedy pech.
Navrhl mi, že mne odvezou těch 45 km do města a vysadí u slušného a levného hostelu v dobré čtvrtí. Bude to stát 25 USD (v Ekvádoru je USD oficiální měnou). Chvíli jsem váhal, ale vzhledem k únavě a pocitu oblbnutí z vysoké nadmořské výšky jsem nakonec souhlasil. Potom jsme šli hledat taxík, kam by se kolo vešlo. Kombíky zde nevedou a nakonec se do jednoho většího vozu podařilo narvat kolo do kufru a s otevřeným kufrem a z něho čouhajícím kolem jsme jeli do města. Polovina cesty skoro po rovině. Potom to začalo stoupat v silném provozu a nakonec nás čekal temný asi 1,5 km dlouhý tunel. Ten bych na kole jet nechtěl, protože byl v prostředku oddělen napevno našroubovanými kužely, takže auta by mne musel objíždět opravdu natěsno.
Quito: Monumento Ecuador
Hostel normální levný šancajk za 450 Kč na noc v dobré čtvrti. Dali mi velkou místnost se 3 postelemi a já tam mohl vybalit a zkompletovat kolo. Potom jsem šel najít nějaké informační středisko s mapami města, povedlo se. Akorát jsem se šoural jak stará mrcha, výška si vybírá svou daň. Bude to asi chtít aklimatizaci nebo sehnat kokové listy ke žvýkání. To mi v Bolívii velmi pomohlo.
Quito: Av. Rio Amazonas - dvě souběžné cyklostezky
K večeru mi to nedalo a šel jsem se projít k historickému centru. Asi 300 m od vstupní brány jsem začuchal slzný plyn a z centra se kouřilo. Poslouchal jsem rány, jak police střílela na demonstranty granáty se slzákem. Bylo to jak ve válce. Překvapovalo mne, kolik lidí tam směřuje, zejména na kole a někteří měli i jakési masky proti plynu. Policie s armádou má zřejmě potíže takovou velkou masu lidí zvládnout. O žádné problémy jsem nestál, vrátil jsem se do hostelu.
Potom jsem řešil s Hotels.com vrácení peněz za ubytování, do kterého mne policie nepustila. Řeší se to chatem nebo telefonicky. Asi 20 minut jsem chatoval s pracovníkem podpory. Nebyli schopni se do hostelu dovolat, poslali jim mail. Přitom mne ujistili, že mi peníze vrátí. Jednalo se sice jen o 1600 Kč, ale dobré budou.
Quito: Centrum islámského umění
Quito: Budova Národní volební rady
Quito: Výhled na město
Protesty
Protesty desítek tisíc lidí po celé zemi byly vyvolány zrušením dotací. Ekvádorská vláda desítky let dotovala benzín a naftu. Až nynější prezident Lenin Moreno, který je ve funkci od roku 2017, se rozhodl dotace zrušit. V rozporu se svým křestním jménem je to pravičák a tvrdí, že dotace paliv zkreslují celou ekonomiku a udržují zemi v zaostalosti. Cena za litr nafty se zdvojnásobí z předešlých 0,27 USD (6,40 Kč za litr). U benzínu to bylo 0,49 USD (11,50 Kč) a nové ceny se zvýší méně než u nafty. Předesílám, že zde se ceny uvádějí v US galonech, přepočítal jsem je, abyste měli nějakou představu.
Quito: Další parta manifestantů vyráží do boje
Quito: Davy na konci parku protestují před Asamblea Nacional
Vláda se z Quita přesunula na klidné místo na jihu země. Prezident Moreno se k překvapení všech vrátil do Quita. Navíc se nepodělal a veřejně prohlásil, že podporu paliv znovu nezavede. V zemi je vyhlášeno stanné právo se zákazem vycházení v nočních hodinách. Školy jsou zavřené, řada továren také nepracuje a spousta obchodů je také zavřená. Obchodníci se bojí rabování, kdyby se to zvrtlo. Jídlo se ale koupit dá a malé restaurace mají také většinou otevřeno.
Zkoušel jsem navštívit několik turistických atrakcí mimo historické centrum. Došoural jsem se k Capilla del Hombre, která je na vrchu nad městem a zcela mimo jakékoliv nepokoje. Měli zavřeno a neotevřou dokud nepokoje neskončí. V botanické zahradě mají mnoho populárních kolibříků - zavřeno.
Quito: Poblíž Capilla del Hombre
Quito: Před botanickou zahradou
Quito: Plastika s nápisem Ekvádor miluje život
Odpoledne jsem se šel podívat do parku El Ejido, kterým začíná historické centrum. Včera tady byl kordón policistů a spousta slzného plynu, dneska jsem prošel. Opatrně jsem postupoval se skupinkou demonstrantů. Nad domy jsem viděl věže kostela, oklikou jsem k němu zamířil. Daleko jsem nedošel, dav demonstrantů se hnal proti mně a za nimi duněly výbuchy granátů se slzným plynem. Vzal jsem nohy na ramena a utíkal s davem. Moc mi to nešlo, výška 2850 metrů nad mořem mne deptala.
Focení
Fotit zde je hodně náročné. Nechci na sebe upozorňovat, beru jenom malý foťák Sony RX100. Ten mám schovaný pod bundou a snažím se vyfotit něco od pasu tak, aby to nebylo nápadné. Proto se na fotky nedá moc koukat, nemají žádnou kompozici.
Quito: Brána u parku El Ejido je vstupem do starého města
Quito: Jezírko v parku
Quito: Věž u Indického náměstí
Quito: V pozadí kostel v historickém centru, až k němu jsem se nedostal
Quito: Ulička v historickém centru
Blbý je, že tady není opravdu co dělat a přitom jsou krásné historické stavby na dosah ruky. Nejlepší by bylo hned odjet, ale čekají mne pěkné výšlapy a to bych bez aklimatizace nedal. Uvidím ráno, asi si prodloužím pobyt o další den.
