Nový Zéland

Z Taupo do Turangi

Hlavně že mi chutná, kolem po Měsíci, turista pitomec

Ráno jsem si přivstal a vrhl se na bohatou snídani - zbytek guláše od večere, chleba, konzervu ananasového kompotu, 2 jogurty a na závěr pár sušenek. Pozorovaly mne 2 Němky a zíraly, jak si žeru. Na závěr jsem je dorazil, když jsem si udělal 2 sendviče se sýrem a šunkou. Myslely, že to začnu jíst, ale já je převezl, byla to svačina.

Město Taupo leží na břehu jezera Taupo

Stan jsem nechal na místě a nalehko odjel prohlédnout vodopády Huka Falls, teda spíše peřeje. Potom jsem zajel do vulkanické rezervace The Craters of the Moon (měsíční krátery). Tam to zase smrdělo, syčelo, kouřilo a bublalo, ale jinak, než v předešlé oblasti. Tady byly pěkné díry v zemi, ale žádná voda (proto asi ten Měsíc v názvu). Žádný zákaz a tak jsem to projel na kole asi za půl hodiny. Rezervace je přístupná zdarma.

Huka Falls jsou spíše peřeje než vodopády

Vyhlídkové lety, velký vrtulník je předělán na kavárnu

Rezervace Měsíční krátery

Dusivý a smradlavý čmoud zahaluje díry v zemi

Na dně tam podezřele něco bublá

Vrátil jsem se do Taupa, zabalil a před polednem vyrazil. Silný protivítr, hustý provoz. Zpočátku bylo na co koukat - vpravo jezero a zleva pěkné výstavné domy. U vyhlídky nad jezerem jsem potkal paní na kole, jejíž manžel právě odjížděl. Byli to Holanďané okolo čtyřicítky a taky jeli do Turangi. Víc jsem se nedozvěděl, paní spěchala za chotěm, aby neměla problémy. Za chvíli jsem je dojel, jeli dost pomalu, slušně jsem pozdravil, řekl že se uvidíme v Turangi a nasadil jim kvalitního trháka. Aspoň viděli, jak jezdí čačtí čeští bikeři. Jsem prostě jak malej kluk.

Výhled na jezero Taupo

Na trase byl jediný podstatný kopec, v počátku docela strmý. Okolní lesy odclonily vítr a tak to bylo fajn. Potom se cesta zúžila a začala se kroutit kolem jezera (chtěl jsem napsat moře, tak to působilo, vítr hnal alespoň půlmetrové vlny s bílými chocholy pěny). Dostal jsem hlad a tak jsem zastavil na odpočívadle. Byla tam již nějaká NZ rodinka a paní mi hned pochválila přilbu. Řekl jsem jí, že ano, ale pod přilbou už to za moc nestojí a ukázal jsem jim svou připálenou lebku. Prostě jsem jim také udělal radost. Snědl jsem toho více než bylo zdrávo a zbylými 20 km do Turangi jsem se proškytal a proříhal.

Silný vítr vyrobil slušné vlny

Úhledný kostelík

V závěru začalo poprchávat a tak jsem se dvakrát schoval pod stromem. Při vjezdu do Turangi začalo řádně pršet, musel jsem nasadit pláštěnku. V informačním centru, kde jsem zjišťoval ubytovací možnosti, jsem narazil na řidiče mikrobusu, který denně jezdí z Taupo do Tongariro National Park. Řekl, že je cesta velmi kopcovitá a náročná a počasí špatné; přes den prý v horách padaly kroupy velké jako nehet palce. Není prý problém s ním cestovat i s kolem, stačí si koupit v informacích jízdenku.

Pršelo stále více a tak jsem zavrhl stan a vzal v 'dvoják' za 22$. Děvče v recepci mi slíbilo, že tam budu sám. Club Habitat má široký záběr od motelu, cabins, backpackers až po místa pro stany. Dokonce mi dali klíče od garáže, abych si v ní zamkl kolo.

Večerní výhled z okna kuchyně nebyl moc nadějný

V obchodě jsem se ptal na pivo a tak pokladní věděla, že nejsem zdejší. Platil jsem nějak moc (obvyklý nákup se pravidelně pohyboval okolo 14$) a po kontrole účtu jsem zjistil, že mne vzala právě na pivě asi o 9$. Vrátil jsem se a hned věděla o co jde. Sepsali jsme s vedoucí reklamaci, peníze mi samozřejmě vrátili. To bylo poprvé a naposled, kdy mne chtěl někdo vzít na hůl. Člověk si připadá jako pitomec; chudáci turisti v Čechách, kde je to každodenní praxe. Nedivím se, že je to odradí od další návštěvy.

Nákup piva
Pivo je běžně k dostání v obchodech s potravinami a nikoliv jen ve speciálních obchodech jako například v Kanadě. Nicméně v potravinách mají většinou jen balíky minimálně po 6 pivech. Málokde prodávají pivo po jednotlivých plechovkách či lahvích. To mi samozřejmě nevyhovovalo, denně jsem dělal tak 2 piva a zbytek bych druhý den musel vozit. Ve speciálních obchodech s alkoholem (Liquer store) je situace lepší a není problém koupit pivo jednotlivě.
Cena piva v lahvích a plechovkách je stejná. U lahví pozor na korunkové uzávěry, které jsou šroubovací a nikoliv odtrhávací jako u evropských piv. Poprvé jsem si tak uřízl ostudu v backpackers v Coromandel Town, kde jsem otvírákem mordoval láhev s pivem tak dlouho, až se jeden hoch slitoval a otočil korunkou uzávěru.
Koupit můžete i směs na domácí výrobu piva. Je to asi 5 kilová plechovka; na nějakou dobu se její obsah namočí a pak se to prožene speciálním přístrojem. No, po tomhle pivu jsem rozhodně netoužil.