Nic se nevyrovná prostému potěšení z jízdy na kole. J.F.Kennedy (a že měl i jiná potěšení, dodávám já).
Hledat na kolemkolem
Gaborone
Správné rozhodnutí
Původně jsem chtěl přespat někde před Gaborone a do města dojet až v pátek ráno. Ještě, že se tak nestalo. To bych si dal. V pátek bylo od rána tak zataženo, že to bylo pomalu na baterku, taková byla tma. Ta se okolo desáté hodiny rozsvítila tropickou bouří, jejíž blesky šily do budov v nejbližším okolí. Prodleva mezi bleskem a hromem necelou vteřinu. To znamená, že blesky se strefovaly do budov vzdálených nejvýše 250 m. Nevím, jak bych v tom jel a zalézt pod strom by také bylo riskantní.
Gaborone: Silná bouřka s tropickým lijákem
Černá můra opilců
Letos nastala konstelace, před kterou mne včera mí hospodští kumpáni důrazně varovali. V sobotu je státní svátek, alkohol se neprodává. V neděli taky ne, to je ze zákona. A protože svátek připadl na nepracovní den, byl přesunut na pondělí. Tudíž jsou liquer stores zavřeny i v pondělí. "Kámo to je docela průser", řekl mi jeden ze štamgastů. Ale není to tak zlé. K večeru otevírají hospody a tam vám nalejou cokoliv. Pouze ceny jsou o něco vyšší než v supermarketu.
Gaborone: Rostoucí životní úroveň je provázena zacpanými silnicemi
Už jsem o tom kdysi psal, ale nedá mi to. Kdyby nebylo restrikcí, každý by si koupil tolik, na co má chuť. Takto se předzásobí, ale aby netrpěl žízní, nakoupí toho o trochu víc. A když už to má doma, tak to vychlemtá všechno, aby se to snad nezkazilo. Jak to tak v našem světě bývá, dobře míněná opatření vedou k opačnému výsledku. Lidi kvůli pitomému zákazu prostě víc nasávaj.
Gaborone: Vpravo White City Inn, kde jsem bydlel
Já to měl jednoduchý. Zavrhl jsem pro tentokrát pivo a koupil dvoulitrovou krabici jihoafrického Cabernet Savignonu. To mi bude na necelé 4 dny bohatě stačit.
Gaborone: Louže po tropické bouři nezmizely ani po dvou dnech
S jídlem nejsou žádné problémy. Kuchařky nabízí jídlo na ulici z velkých nerezových nebo litinových nádob. To je doplněno menšími krámky s rychlým občerstvením. Nabízí hranolky, smažená kuřata, párky, ale i steaky. Servírováno v plastových svačinových krabičkách. Lidé posedávají na obrubnících v okolí a cpou se. V supermarketech, kterých je zde požehnaně, je nabídka hotových jídel veliká. Kuřata, ryby, hovězí a kozí maso, rýže, těstoviny, kaše i zdejší knedlíky. Ve většině jsou i salátové bufety, kde si lze vybrat z nabídky cca 10 druhů.
Gaborone: 'Já chci taky fotku', volala na mne, když jsem fotil vedlejší budovu. Tak ji tady máte.
Koupil jsem místní obdobu WDčka, zadní kolo obložil kartóny a řetěz jsem důkladně propláchl. Stejně tak SPD pedály. Byly zanesené pískem a zejména pravý špatně vypínal. Tak jsem je prostříkal, vypínání úplně utáhl a vzápětí úplně povolil. Po umytí jsem řetěz a pedály namazal, počkal až se olej vsákne a potom utřel do sucha. Dopumpoval jsem kola, i když to ani nepotřebovaly. Za hodinku bylo kolo připraveno k další cestě.
Gaborone: Seretse Khama vyjednal s Velkou Británií samostatnost v roce 1966
Gaborone: Parlament, zebry má Botswana ve státním znaku
Gaborone: Parlament
Gaborone: Ve vládní čtrvti
Ač to tak nevypadá, bydlím 500 m od centra. Tomu dominuje sídlo prezidenta a parlament. V okolí rozličná ministerstva a ambasády. Většinou žádná nádhera, ale přece jenom se to podobá městu, na jaké jsme zvyklí. Velký rozdíl proti zambijské Lusace. Střed města je obklopen velkou vesnicí s prašnými ulicemi a v takové enklávě právě bydlím.
Gaborone: Strom v parku před parlamentem
Gaborone: Ministerstvo životního prostředí - architektura paneláku - omalovánky to vylepšily
Gaborone: Ministerstvo životního prostředí
Gaborone: Instalace na pěší zóně
Gaborone: Obraz na pěší zóně
Gaborone: Prodavačka hrnčířských výrobků odkrývá zboží po dešti
Gaborone: Nová budova v budoucím centru
Gaborone: Připomínka loňské cesty . obrázek Singapuru na boudě
Gaborone: Nová budova v budoucím centru
Dvojnásobné zklamání
V sobotu 30. září slaví Botswana výročí nezávislosti, kterou získala v roce 1966. Počítal jsem odpoledne s nějakými oslavami. Ráno jsem si přivstal a odjel do Gaborone Game Reserve, která je na východní hranici města, 7 km od centra. Nežijí tam žádní predátoři, ale lze vidět kromě zeber a antilop i spoustu ptáků. Přijel jsem celý natěšený už před osmou, ale vpuštěn jsem nebyl. Nové nařízení, do parku se smí pouze autem.
Gaborone: Rampa k Rail Mall
Tak si to vynahradím na oslavách státního svátku. Viděl jsem připravené vojáky a obrněné transportéry u hlavních silničních tahů. Ale ve městě se nedělo vůbec nic. Žádná tribuna, pochod, muzika, demonstrace, prostě velké nic.
Gaborone: Jaro se začalo projevovat
Státní svátek se dal poznat pouze v nákupních centrech, kde bylo více lidí než obvykle. Centra jsou postavena v obvyklém evropském standardu. Nicméně drahé značkové obchody v nich nečekejte. Nejlepšími obchody jsou Edgars, Ackermans a Woolworth, zbytek většinou menší krámky s oblečením a cetkami, dokonce i pár "hrabáren" s oblečením naházeným ve velkých koších. V každém středisku několik supermarketů, ty jsou na úrovni.
Gaborone: Státní svátek byl příležitostí k nákupům
Boj s počítačem
V guesthousu bylo stabilní, byť pomalé, připojení k internetu. Nahrání dat na můj server se nedařilo. Program hlásil mne doposud neznámou chybu "z této IP adresy se nelze připojit". Zkusil jsem Ftp přímo z Windows, výsledek stejný. Zakázal jsem firewall, taky bezvýsledně. Usoudil jsem, že je to připojením a vyrazil do města najít internetovou kavárnu. Uspěl jsem až na čtvrtý pokus, ostatní byly díky svátku zavřené. Připojení dobré, ale stále se nedařilo, stejná chyba.
Problém musí být v hostingu, usoudil jsem. Začal jsem studovat stránky Forpsi. Přecházeli na nové servery a je třeba změnit jméno serveru, na kterém mám stránky umístěné. Změna nepomohla, zase jsem se ke svým datům nedostal. Zkusil jsem jejich chat, kde jsem problém popsal. Zpráva se odeslala, žádný chat se nenastartoval. Podíval jsem se do mailu, a ejhle, zpráva od Forpsi a v ní řešení. Bylo zavedeno nové bezpečnostní opatření a přístup Ftp z cizí země je potřeba explicitně povolit v jejich aplikaci. Povolil jsem Botswanu a Jihoafrickou republiku a zase nic, pouze jiná chybová hláška. Napadlo mne vrátit staré jméno serveru a konečně jsem se chytil. Vše zachráněno, ale pěkně jsem se při tom zapotil.
Úspěch jsem oslavil koupí nového klobouku, díky kterému lépe zapadnu. Tady se nosí bláznivé hučky, čím trhlejší, tím lepší. Nešel jsem do žádné divočiny. Levně koupil klobouk usedlého designu, který má tu výhodu, že je oboustranný. Posuďte, zda to stálo za těch několik desítek pula.
Gaborone: Selfíčko s novým kloboukem
Gaborone: Kloubouk je oboustranný
Zmožen nudou a blbým počasím
V neděli jsem hned po probuzení věděl, že to není ono. Neměl jsem obvyklý vlčí ranní hlad, do jídla jsem se musel nutit. Navíc mne nečekalo nic zajímavého, skoro všechno už jsem viděl. Mohl jsem sice obrazit pár velkých nákupních středisek, ale to by mne taky nebavilo. Počasí bylo taky divné, výrazně se snížil tlak a chvílemi bylo na déšť. Přece jen jsem se donutil dojít do nového centra Gaborone, které je ve výstavbě. Poblíž justičního paláce je nejfotografovanější místo - památník Three Dikgosi Monument, který vzdává hold třem nejvýznačnějším Botswanům.
Gaborone: Three Dikgosi Monument - pomník je věnován třem nejvýznačnějším Botswanům, v pozadí kopule justičního paláce
Oběd jsem vynechal a šel si na hodinku lehnout. To mi pomohlo. Možná, že můj obstarožní organismus se zpožděním reaguje na poslední dva dny na kole, kdy jsem ujel skoro 300 km. Jsem zvědav na zítřek, chci odjet do Jižní Afriky.
