Nový Zéland

Z Inangahua Junction do Punakaiki

Neviditelní tuleni, vzpomínám na San Francisco, večerní šturmování, doupě opilcovo

Na voňavé zahradě se krásně spalo a tak jsem se probudil až v 8 hodin. Popovídal jsem si se svým psím kamarádem, uvařil ham & eggs a brzy po 9 hodině vyjel. Cesta opět kopírovala Buller River a bylo to super - nádherná krajina, lesy, žádné kopce a minimální provoz.

Kočky z Dunedinu po noci strávené pod širákem u silnice

Silnice vytesaná do skály, jeden pruh na zdejší provoz stačí

Westport je typické NZ (malo)město kde žije 6000 stálých obyvatel. V bankomatu jsem vyfasoval hotovost. V kavárně jsem si dal 2 lahodné koláče se šlehačkou a kolu (4,80$) a pohodově to zbaštil u venkovního stolku. V supermarketu jsem doplnil zásoby a hned jsem měl naloženo o 2 kila více. Drobné potíže s vracením peněz, ale nebyl to záměr pokladní, spíše byla zmatená a trochu mimo. Ještě koupit pivo v Liquer store a mohl jsem pokračovat.

Šlehačkové zákusky - nezávadný doping, dodá sílu a nezatíží žaludek

Socialisticko realistický horník ve znaku pivnice místního pivovaru - pivko mají docela pitelné

Zajel jsem na Cape Foulwind podívat se k majáku a na romantické a členité pobřeží Tasman Sea se spoustou skal. Musel jsem se tvrdě prodírat přímo proti silnému větru, uf, uf.

Pobřeží na Cape Foulwind - na koupání to moc není

V moři jsou nebezpečné skály

Pohled zpátky do vnitrozemí odkud jsem přijel

Potom ještě zajížďka k Seal Colony (tulení kolonie). Mají dokonalé mimikry, stejnou barvu jako skály, takže na fotkách se nedají poznat.

Tento rozcestník jsem viděl snad ve všech knihách o NZ, takže ani já jej nemohu vynechat

Devítimílová pláž (Nine Mile Beach)

Pláž u tulení kolonie

Dobře zamaskovaná tulení kolonie

Vzpomněl jsem si na tulení kolonii v San Franciscu. Ta je v rušném přístavu odkud odjíždějí lodi s turisty na návštěvu věznice na ostrově Alcatraz. Válí se tam zhruba 300 tulenů na dřevěných platech, pár metrů od davu turistů.

Tuleni v San Francisku - ale to je jinde

Dost jsem se zdržel a byly skoro 4 hodiny, když jsem odjížděl směrem na Punakaiki. Vzdálenost 60 km by se dala při dobrém profilu trasy a bez protivětru ujet za méně než 3 hodiny. Ani jeden předpoklad však nevyšel, cesta dosti kopcovitá a navrch silný protivítr zhruba ze 2 hodin, naštěstí částečně tlumený lesy. Snažil jsem se jet co nejrychleji a tak jsem toho měl po určité době plný kecky. V Charlestonu byl camp, ale já tvrdošíjně makal dále. Došlo mi pití a tak jsem zlepšoval morálku alespoň pojídáním čokolády a tyčinek.

V nádherném divokém sjezdu k pobřeží jsem ztratil pracně nastoupanou výšku, stálo to však za to. Zleva kopce porostlé hustými lesy, zprava moře se spoustou skal. Bylo pozdě, denní světlo sláblo, na focení to moc nebylo. Závěrečné stoupání a sjezd, směrovka na backpackers na začátku Punakaiki, žádné rozmýšlení, beru. Bylo 20 hodin a rapidně ubývalo světla i sil.

Kaipakati Point pár kiláků před Punakaiki

Ještě jeden kopec a jsem v Punakaiki

Backpackers Te Nikau Retreat tvořilo několik dřevěných budov schovaných v lese asi 200 m od pláže. Před hlavní budovou mýtina a tam jsem postavil stan. Připomínalo to vinný výcvikový tábor, všichni chlemtali víno a dobrá polovička osazenstva měla pod čepicí. Fungoval zde totiž samoobslužný prodej vína - soudek s bílým a červeným, každý si sám nalil a vhodil do kasičky 2$ za dvojku vína. To jsem ještě nezažil. Určitě na to neměli licenci. Hned se ke mně hlásili manželé z Hamburku se kterými jsem mluvil už v Turangi. Přijeli z Christchurche kde 3 dny sněžilo a byla velká zima.

Pití jsem moc nedal, o to víc jsem se nacpal (těstoviny, hovězí, rajčata, cibule, česnek, kompot). Ulehl jsem a cítil se blbě, asi jsem to dneska s ježděním přehnal, musím být rozumnější. V noci ještě přijeli nějací ožralí Němci, dělali bordel a vzbudili mne a asi ještě větší část obyvatelů chatiček.

Cape Foulwind
Foulwind znamená mizerný vítr. Mys byl pojmenován kapitánem Cookem v roce 1770, kterého zde zastihlo obzvláště špatné počasí. Za dobrého počasí je to malebné místo, umožňující dlouhé procházky okolo moře ve stínu pobřežních útesů.