Nový Zéland

Z Punakaiki do Moana

Kamenné lívance, lapeni na fangli, ošklivá šedá huba, oba poprvé

Vyjel jsem pozdě a scházela mi jiskra, tedy radost z jízdy. Předchozí den toho bylo moc a k tomu jsem se večer absolutně přecpal. Zajel jsem do Punakaiki, u pláže byl další backpackers, o kterém včera mluvily cyklistky z Dunedinu.

Ranní silnice v Punakaiki

Podíval jsem se i do jeskyně a nic tam neviděl - tma a vlhko. Kousíček jsem popojel na Dolomite Point podívat se na světoznámé Pancake Rock (Lívancové skály). Bylo to úchvatné.

Skalám jejich lívancové jméno padne jako ulité

Část skal tvoří impozantní jemně cizelovanou hradbu

Jinde jsou rozeklané a prohlodané mořem - ideální místo pro ptáky

Nechtěl jsem zamykat kolo před rezervací, vzal jsem je dovnitř a před prvními schody opřel o skálu a pokračoval v kochání. Při návratu u něj čekali manželé z Prahy, kteří se chytli na vlajku. Byli u syna v Austrálii a měli tady velkou honičku, aby stihli za pár dnů vidět podstatné věci. Od nich jsem se dozvěděl, že jsem stihl asi poslední trajekt z Wellingtonu, pak se skoro 2 dny nejezdilo kvůli počasí.

Cesta na Greymouth nenáročná, mírně zvlněná, okolo moře. Předjel jsem 3 kočky ze včerejška, spaly v Punakaiki ve druhém backpackeru. Jeli do Hokitiky a potom okolo Franz Josef Glacier do Queenstownu. Pěkná trasa, ale já chtěl pokořit Alpy a do Christchurche. Naposledy jsem je viděl v Greymouthu.

Do mimořádně ošklivé Šedé huby (město Greymouth leží u ústí Grey River) jsem přijel odhodlán vyřešit svůj návrat do Aucklandu. Bohužel se to už nedalo odložit a musel jsem tedy naplánovat návrat a koupit letenku. Ve Flight Centre jsem vyfasoval nového zaměstnance, který dělal první rezervaci v životě. Hrdě mi to oznámil a potom se pořád omlouval a na každou věc se ptal kolegyně. Uklidnil jsem ho sdělením, že já také poprvé kupuji na NZ letenku. Vybral jsem si nejlevnější let 30.11. z Queenstownu za fantastickou cenu 210$. Na letišti mne prý ještě zkasírují 50$ za kolo.

Našel jsem tu správnou "diary", nechal si předvést šlehačkové zákusky a tři nejslibnější jsem koupil a vzápětí zhltl u stolu před supermarketem. Mňam. Pak jsem nakoupil větší zásoby, na Jižním ostrově to jinak nejde, příležitostí k nákupu moc není. Vyrazil jsem po vedlejší silnici přes staré hornické město Stillwater směr Alpiny. Šlehačkové zákusky odvedly v mém organizmu dobrou práci a jízda se mi opět zalíbila. Mírný vítr v zádech mi pomohl dorazit do Moany zcela odpočatý a v dobrém rozmaru.

Málokde je vidět takový úpadek jako Taylorville

Stan jsem postavil v campu. V kuchyni pouze trosky nádobí, tak to v kempech bývá, lidi si vozí svoje. Zlaté backpackery. Od správců jsem si vypůjčil hrníček, koupil 8 vajec (divili se, proč jich potřebuji tolik) a z půlky vyrobil ham & eggs. Pokecal jsem se Švýcary a od starších německých manželů jsem si vypůjčil trochu soli. Oni již končili a tak mi dali kus másla a ještě mi nabízeli další věci (mouku, cukr), to jsem s díky odmítl.

Večer výhled na Lake Brunner nevěstil nic dobrého

K večernímu pivu jsem přikusoval zamračený výhled na Lake Brunner s tušenými vrcholky Alp zahalenými v nízké oblačnosti. Tak zítra si dám Arthur's Pass.

Pancake Rocks
Tato prvotřídní přírodní atrakce je tvořena tenkými vrstvami vápence, které připomínají navršené lívance. Moře ve skalách vykotlalo díry, kterými zejména za přílivu vystřikují mohutné gejzíry mořské vody.