Nový Zéland

Z Moana do Arthur's Pass Village

Zase azuro, čekání na kopec, v centru pozornosti, měkota

V noci silně pršelo, stan obstál. Na delších stranách musím stan více vypínat, aby se tropiko dostalo dále od vnitřního stanu. V noci jsem si říkal, že mne to počasí asi zdrží, ale moc mne to netrápilo - ono se to vyřeší.

Ranní pohled ze stanu - ráno modřejší večera

A taky ano. Asi v 7 hodin přestalo pršet a když jsem v 10 vyjížděl, bylo krásné počasí s několika mráčky na obloze. Zpočátku rovina okolo Lake Brunner, ale dost silný protivítr dělal z jízdy sportovní výkon. Pořád jsem sledoval výškoměr, jestli to přibývá, ale neustále se to motalo okolo 150 metrů.

Typický obrázek - hory a krávy

Další z kreativních poštovních schránek

Vidina 900 m, kam musím vystoupat mi neodbytně bzučela v makovici. Tak jsem se na to posiloval. V Jacksons jsem si v hotelu, takto jediném zařízení v "obci" (více domů tam stejně nebylo), dal sausage & cips za 4,50$. Bylo to dobré, klobása ušla a výjimečně mi chutnaly i hranolky.

Tady už bylo jasno kam se jede

Cesta pokračovala tvrdě proti větru a tak jsem chvíli skučel, ale pak jsem si uvědomil, že mám ideální podmínky - super počasí, nepršelo, nesněžilo a tak jsem se zklidnil. Po několika km se silnice stočila v pravém úhlu k východu a bylo po větru. Pořád to stoupalo jen málo, téměř neznatelně a tak jsem věděl, že to nakonec bude tvrdé.

První vážné varování

V Otira jsem měl na výškoměru 400 m, zhruba 6 km na Arhtur's Pass a pořád nic. Zaparkoval jsem v Tea Roomu (čajovně) a dal 2 koláče bez šlehačky (škoda) a kolu celkem za 5$. Snědl jsem to a vyrazil. Silnice začala rázně stoupat a já netušil, zda z toho sladkého hodím "šavli", nebo zda mi to dodá energie.

Naštěstí to byl ten druhý případ. Cesta byla neuvěřitelně strmá, auta se hrabala do kopce na jedničku. Byl jsem opět hvězda, z aut na mne hulákali, zdvíhali palce a zejména dívky to provázely vpravdě vášnivými výkřiky. Zajel jsem na vyhlídkové odpočívadlo a tam se mne všichni ptali, jaké to je. Tak jsem říkal - dobrý "a little bit steepy but a good stretch" (trošku strmější ale dobrá rozcvička).

Na tento viadukt v Otira Gorge jsou místní hodně pyšní

Na třech místech jsem však vyměkl, svůj "pushbike" jsem neutáhl a zbaběle tlačil. Fakt to nešlo, ale dohromady jsem tlačil tak nejvýše 600 metrů. Výška neuvěřitelně rychle přibývala. Na 4 šlápnutí na nejlehčí převod mi naskočil výškový metr. Zběžným propočtem jsem odhadl, že je to stoupání tak 1 ku 8 (obvod kola 2,05 m, převod do pomala, takže na 4 šlápnutí asi 8 metrů délky). Byl jsem zase ve formě, měl jsem jiskru a dobře se bavil. Najednou se objevila cedule Arthur's Pass Summit 920 m a byl jsem nahoře. Výškoměr ukazoval 918 m, fantastická shoda.

Na fotce to nevypadá tak hrozně, ale všimněte si, jak je pruh na pravé straně obrázku (do kopce) špinavý od prokluzujících pneumatik

Dokonce i některá auta měla co dělat

Udělal jsem fotku samospouští, konečně jsem upotřebil malý stativ. Pak jsem si vychutnal strmý sjezd do Arhur's Pass Village. Naproti sobě 2 hostely. V prvním nebyl nikdo v kanceláři a tak jsem se ubytoval na zahradě druhého za 12$. Paní v recepci mne varovala, abych sundal sedlo, že do nich klovou ptáci. Dal jsem na sedlo igeliťák a nic se mu nestalo.

Byl to fakt výkon - inu zlaté české nožičky

Sjezd ze sedla byl také velice 'výživný'

V obchůdku jsem koupil mražené čínské nudle (dobré) a samozřejmě pár piv. Večer jsem tlachal s mladým cyklistou z Marseille, který přijel z opačné strany a s nějakými Švýcary. Frantík vykládal o poměrech na Korsice. Místní usedlíci dovolili koupit jeho rodičům domek ve vesnici (20 let tam jezdili na prázdniny a koupi musela schválit celá vesnice). Když si někdo koupí nějakou nemovitost bez souhlasu, do týdne vyhoří. Jemu přezdívají "crazy cyclist". Ve vesnici je další cyklista, který ho vzal s sebou na vyjížďku, aby ho otestoval. A tento hoch mu v kopcích před vesnicí ujel. Když na něj všichni vesničani z oken pokřikovali, kde má kolegu, došlo mu, že asi neudělal dobře. Dokonce měl prý několik dní strach, aby ho kvůli tomu nesejmuli.

Otira Viaduct je 440 m dlouhý a 35 m vysoký, stál 25 milionů dolarů, doba výstavby 3 roky.