Z Christchurche do Queenstownu
|
Ceny padly, cyklista z Baskervillu, nuda v bublině, americká nabídka, pivní úderka
|
Vstal jsem výjimečně brzy již v 5 hodin a bylo to akorát. Zabalil, nasnídal se, části snídaně se hned zbavil, připravil svačinu a 5 minut před 7 jsem stál se zapakovaným kolem před hostelem. Přijeli chvilku po 7 hodině, brašny jsem musel sundat a kolo pověsili na závěs na zádi autobusu. Platil jsem hotově 45$ a obligátních 10$ za kolo. Je zajímavé, že se ceny za autobus oproti průvodci dost snížily (v průvodci z roku 2000 uvedena cena 95$). Bral bych to i v jiných oblastech.
|
Takhle nás po městě nasbírali skoro plný autobus. Potom zajeli do "přepřažny", kde se vystřídali řidiči. Připadalo mi, že po městě jezdil zkušený řidič, který byl oprávněn i vybírat peníze. Po něm to vzal nováček. Podle vzhledu Korejec, jeho angličtině bylo výborně rozumět, takže zřejmě používal trochu jednodušší verzi. Seděl jsem vepředu a bavil se pozorováním, jak odmávnutím pozdravil každý protijedoucí autobus a kamion. Konečně stejně jako já, který se také zdravil s každým cyklistou. A navíc, okolojedoucí armádu jsem vždycky zdravil vojenským pozdravem v pozoru na kole. Nikdy na to nereagovali, ale alespoň na mne nestříleli. Asi jim nedošlo, že jsem bývalý vojáček nyní spřátelené armády.
|
|
Přeprava kola autobusem není žádný problém
|
|
Ještě k řidiči - na jedné zastávce se 2 holky zpozdily asi o 2 minuty. Viděl jsem, jak byl před jejich příchodem nervózní. Nicméně když konečně přišly, pouze se jich zdvořile zeptal, zda jsou "ready". Jak by to dopadlo v Čechách nemusím snad dodávat.
|
Trasa vedla městy Ashburton - Lake Tekapo - Omarama - Cromwell - Queenstown. Ze začátku byla krajina jen nudná rovina a připomínala cestu ze Springfieldu do Christchurche. Na západě byl vidět úchvatný zasněžený řetěz hor. Brzy se to zlepšilo, zatáčky, kopce, velké kopce porostlé trsy trávy, které jsem o pár dnů později viděl ve Skippers Canyon. Jeli jsme okolo nádherného jezera Tekapo. Cestu jsem posuzoval z pohledu cyklisty, ani ne tak kopce jako nárazový a velmi silný protivítr by mne dost potrápil. Měl bych na co vzpomínat.
|
Na část cesty přistoupil mladý anglický cyklista. Neměl žádné předchozí zkušenosti kromě jízdy na kole v dětství a tak skučel jak pes Baskervilský. Po dvou dnech jízdy ho bolely všechny části těla, zejména nohy a zadek. Tak to na chvíli vzdal a přemisťoval se busem.
|
|
Jezero Tekapo z busu - na kole bych se určitě zastavil
|
|
V Omarama jsem na zastávce busu viděl skupinu cyklistů - seniorů, kterou servismani připravovali na cestu. Všichni cyklisté ve věku okolo šedesátky měli super výzbroj, kola i oblečení, okolo nich poskakovalo asi 5 lidí, dávali jim jídlo a pití, seřizovali cosi na kolech a tvářili se zaměstnaně. Nejvíce mne fascinoval blazeovaný výraz cyklistů, kterým dávali najevo, že jsou mistry světa. Stálo je to dost peněz a tak si to alespoň užívali.
|
Cesta mě nudila a tak mi připomněla mé úvahy o cestování v autě. Člověk sedí v prosklené bublině, má tam své vlastní klima, nezávislé na podmínkách venku, pustí si muziku a k tomu mu na okno promítají obrázky krajiny. Kopec pro něj znamená nepatrný pohyb nohy na plynu. V té chvíli je mocným pánem, poroučí větru a dešti a realitu mu připomene jenom náledí. Nuda nuda šeď šeď.
|
V Queenstownu jsme byli již ve 14:30. Je zde málo měst a vesnic, slabý provoz a tak jsou dosahované průměrné rychlosti velmi slušné.
|
Zkusil jsem DECCO backpackers, který byl nejblíž a měl stany. Do recepce měli přijít až v 16 hodin a tak jsem to obhlédl a neviděl ani stany, ani pořádné místo na jejich postavení. Odjel jsem a posléze v závěru vytlačil kolo strmým kopcem do HIPPO LODGE. Viděl jsem 1 stan a místo alespoň na 2 další a tak jsem počkal. Jinak měli všude plno a spousta lidí běhalo mezi hostely a hledalo bydlení.
|
Se stanem však nebyl problém. Vyplázl jsem 4 x 12$ a měl vystaráno. Pokecal jsem s cyklistou z USA, který také vyjel z Aucklandu a tak jsme jeli podobnou trasu. Posoudili jsme si kola, obdivoval moje brašny a když jsem mu řekl jejich cenu, hned chtěl ode mne koupit alespoň spacákovou brašnu. Říkal, jak je to v USA drahé, zadní nosič ho stál 120 US$, za tutéž cenu jsem pořídil veškeré nosiče a brašny. Před 2 roky byl v Praze a líbilo se mu tam.
|
Skočil jsem do města a koupil nejlevnější jednodenní autobusový zájezd do Milford Soundu (130$). Všechno je stejné jako u drahých zájezdů za 200$. Rozdíl je v kvalitě autobusu a zřejmě je horší lunch. Lodní vyjížďka je stejná.
|
Město je příšerně zaměřené na komerci, samé nabídky bungee jumpu, jet shotover, lord of ring safari a jiných adventur. Je zde také dost draho, i když levněji než v malých městech. Okolí je nádherné - horami obklopené jezero, ale jsem již natolik aklimatizován, že krásu okolí ani moc výrazně nevnímám.
|
|
Pohled ze stanu nepostrádal určitý půvab
|
|
Okolo půlnoci mne probudily hlasité hospodské tlachy. Kdybych byl řádně unaven celodenní jízdou na kole, asi bych to hned zaspal a nevšímal si toho. Takhle jsem se začal převalovat a po nějaké době jsem jim hlasitě sdělil, že chci spát a poslal je do jinam. Chvilku bylo překvapené ticho, zřejmě si mého malého příbytku nevšimli a pak se jeden z nich zeptal, jestli si nedám pivo.
|
Inu, proč ne. Připojil jsem se k nim a byl to opravdu výkvět pivní Evropy - kluk z Mnichova, další z Londýna a k tomu irský prodavač aut. Byli to znalci - informace, že Češi vypijí nejvíce piva na hlavu pro ně nebyla novinkou. Pouze Bavorák namítal, že u nich jsou na tom lépe a zbytek Německa jim statistiku kazí. Další den se k nám připojil ještě jeden Nor, jehož družka bydlela v asi 300 m vzdáleném hostelu a tak mu přišlo zatěžko tam po náročném dni docházet. Radši se věnoval hospodskému tlachání. Družku si prý ještě užije až až.
|
Queenstown
Město leží na březích jezera Wakatipu s výhledem na pohoří Remarkables. Jméno dostalo proto, že bylo připravováno pro návštěvu královny Viktorie.
Zvláštností jezera Wakatipu je kolísání jeho hladiny zhruba o 15 cm v závislosti na tlaku vzduchu. Maorská pověst tvrdí, že kolísání hladiny je způsobeno údery srdce obrovského démona žijicího pod vodou. Ale kdo by jim věřil, že.
|