Nový Zéland

Výlet do Milford Soundu

Půlhodinka žádná míra, hladový tunel, statistiky bohužel nelhaly, vodopádů jako máku, pivo volá

Ráno mne měli v 8:20 vyzvednout, přijeli v 8:40. Už jsem byl docela nervózní, to se mi na kole nestává, tam jsem nezávislý. Mikrobus, či spíše malý autobus, byl pro 18 lidí, řídila 25 letá Australanka, vybavená poněkud rozměrnějším pozadím. Přijela sice pozdě, ale vše v pohodě, žádné nervy, úsměv. Řídila velmi dobře. V autobuse 8 cestujících, 5 jich přibrala cestou. Cesta tam i zpět je dlouhá 582 km, takže opravdu záběr na celý den, více než 12 hodin. Přitom vzdušnou čarou je to nějakých 50 km.

Cesta vedla přes Frankton, Kingston, Five Rivers, Mossburn, Te Anau. V Te Anau jsme měli přestávku, nasadil jsem tradiční šlehačkový rohlík. Pak byla prohlídka přírodní rezervace, tedy spíše minizoo pro ptactvo.

Z Te Anau je to přes 100 km a na kole by to byla fakt šichta. Pořád mírně do kopce, foukalo proti a to dost silné nárazy, občas strmější úseky. Kousek za Te Anau nastalo typické Milford Sound počasí - lilo jak z konve. Oblast je pověstná častými dešti, spadne zde 5500 mm srážek za rok, tedy přibližně 15 mm denně. Člověk prý má být šťasten, když zde vidí svítit sluníčko. V opačném případě má prý také důvod k radosti, je vidět hodně vodopádů.

Proslulý Homer Tunnel je zážitek, strmě klesá k Milford Soundu, samozřejmě neosvětlený; kde by se vzala elektřina, hrubě vykousané stěny. Stavba zahájena v roce 1935 v období krize s cílem snížit nezaměstnanost, takže je to vlastně obdoba petřínské Hladové zdi. Na kole musí být dost horor projet těchto 1270 m. Před tunelem několik km lavinových oblastí, byly vidět zbytky lavin ze zimy. Okolo strmé hory, sníh na vrcholcích a z nich teče nespočet vodopádů. Příroda si prostě dělá co se jí zamane. Tady je na ní člověk krátký - neporučí ani větru, ani dešti.

Krkolomný sjezd do zálivu (pořád myslím jako cyklista) a už čekáme na nalodění. Ještě jsem odběhl na prohlídku vodopádu, impozantní zážitek, ale v silném dešti se to moc fotit nedá.

Přístav je plný lodí obsluhujících turisty

Další lodi potkáte na vodě

Některé míjíte docela blízko

Projížďka trvá skoro 2 hodiny. Loď je sice nejmenší, ale nevím, zda je to nevýhoda. Kapitán a osazenstvo se stará, cestovka dodala občerstvení - sendvič, jablka, hrušky; káva, čaj a sušenky v neomezeném množství.

Počasí vypadalo zpočátku beznadějně

I tak je to krásný kus země a vody

Bylo se pořád na co dívat. Vodopády jsou impozantní a lze je v takovémto počtu vidět jen v deštivém počasí, což nás všechny trochu utěšuje. Loď čas od času zajede pod vodopád a nechá na sebe stříkat vodu. Kousek od přístavu už nepršelo, vlezl jsem až do špičky přídě a nechal se houpat lodí, občas postříkat tříští z vln a vychutnával jsem atmosféru. Super zážitek. Všechny lodě dělají stejný okruh, zajedou až do Tasman Sea a tam se obrátí. Oblast je bohatá na ryby, žije zde dokonce unikátní druh tučňáků. Chtěli nám je ukázat z lodi, ale kvůli špatnému počasí zřejmě tučňáci nevycházeli z domu.

Velké vodopády mají dost vody bez ohledu na počasí

Tyto vodopády za pěkného počasí zmizí ...

... zato dneska již bylo až příliš

Strmě spadající stěny okolních hor jsou stovky metrů vysoké

Při návratu v přístavu zase vytrvale lilo a tak rychle do autobusu a domů. S potěšením jsem sledoval naší řidičku, jak se snaží ulovit nějaké další dušičky pro zpáteční cestu a dokonce 2 ulovila. To je ten správný přístup k zaměstnání a je zřejmě podpořen "vymakaným" prémiovým systémem.

Kousek za Homer Tunnel byla bouračka, autobus a osobák. Vůbec první bouračka, kterou jsem zde viděl. Zraněného člověka z osobáku ošetřovali na silnici, měli ho zabaleného v dekách a celtě, nad ním deštník. Pasažéři busu řídili dopravu. Naše řidička zastavila a vzala 2 Němce z busu do Te Anau, tam je vyložila před jejich hotelem. Asi po 20 minutách jsme potkali policajty, záchranku po dalších 10 minutách.

Rybářská loď se vrací z lovu v Tasmánském moři

a míří přímo do přístavu

Do Queenstownu jsme dorazili až po 21 hodině. Nic jsem však neprošvihl. Pivní úderka právě zasedla k prvním plechovkám, jejich mírný náskok jsem s typickou českým nasazením rychle dohonil. Už abych zase jezdil na kole.

Auto v Te Anau před hospodou jménem Ranch

Milford Sound
Je chybně pojmenován jako sound (dlouhá mořská zátoka). Vznikl působením ledovce a tak by se měl správně jmenovat fiord (fjord). Jedno z nejkrásnějších a turisticky nejznámějších míst Nového Zélandu. Okolní hory, z nichž je nejvyšší Mitre Peak - 1695 m, strmě spadají do vod zátoky. Za pěkného počasí se hory zrcadlí v chladné vodě zálivu, za deště padá z hor řada vodopádů. Zátoku dlouhou 22 km brázdí za každého počasí řada lodí s turisty.
Turisté toužící po větším klidu mohou navštívit Doubtful Sound, který není přímo dosažitelný po silnici. Je mnohem méně navštěvován a zachovává si svůj odlehlý charakter.