Nový Zéland

Z Queenstownu do Skippers Canyonu a zpět

Vodní hodiny, terénní pila, malý Grand Canyon, sám po škole

Myslel jsem, že si dám po včerejších 150 km něco méně náročného. Vyjel jsem beze spěchu v 10 hodin směr Arthur's Point. Podíval jsem se na jetboats na Shotover River. Dobrá atrakce, řidiči člunů to střihali okolo skal, přistávali efektním smykem s hodinami o 360 stupňů, fakt sranda.

Ranní pohled ze stanu

Most přes Shotover River v Arthur's Point

'Adrenalinový sport' - plavba na Shotover Jet

Shotover Jet

Našel jsem odbočku na známou lyžařskou oblast Coronet Peak a na Skippers. Pořád do kopce po pěkné asfaltové silnici, žádný provoz. Cestou nahoru jsem potkal další "adrenalinovou" atrakci. Auto vyveze cyklisty nahoru, potom jede vepředu a blikáním upozorňuje protijedoucí auta. Za ním sjíždějí cyklisté zhruba 12 km sjezd po perfektním povrchu. Prostě další umělá zábava. Kdyby si to cyklisté nejprve vyšlápli, potom by teprve dokázali ocenit ten sjezd. Ale za co by potom agentura inkasovala peníze, že?

Pohled na Queenstown při stoupání na Coronet Peak

Pohled na pohoří The Remarkables

Zastavil jsem na rozcestí na Skippers. Trochu jsem pojedl a rozhodoval se co dál. Naštěstí přijel pár španělských horských cyklistů. Měli průvodce pro horská kola, ukázali mi profil (jako pila) a z příručky přečetli, že je možné se do Queenstownu vrátit okolo Shotover River, takže se úvodní ďábelský sjezd nemusí na zpáteční cestě dupat.

Varování na odbočce do Skippers Canyonu

Julien Bourdeau - původně zlatokop, nyní ocelový plát silný 2 cm

Vyjeli jsem společně do Skippers Saddle, nařídil jsem výškoměr na 905 metrů. Cesta prašná, ale doslova - zanesená vrstvou písku a drobného štěrku; prášilo to hrozně. Široká pro 1 auto, ale sjízdná v podstatě jen se 4WD. Pronajatá auta mají vjezd zakázán. Za celou dobu projelo pár aut. Převážná většina Land Rover s nápisem "Safari of the Ring", inzerováno jako další adrenalinová zábava.

Pohled do kaňonu ze Skippers Saddle

Měl jsem zase obavy, zda to mé gumy vydrží a tak jsem sjezdy nekalil a nechal Španěly poodjet. Přesto jsem je ještě dvakrát cestou dojel, do kopce jsem je bez problému předjel. Dívčí část dvojice na to moc neměla. Zato měla evidentně jiné kvality.

První část kaňonu, zarostlá typickou žlutohnědou travou, je vyfocena v cyklistickém průvodci. Je to pěkné, ale to nejhezčí je trochu dál. Nejprve 500 výškových metrů sjezd skrze "Devil's gate" (Ďáblova brána), okolo skalních útvarů pojmenovaných "Lighthouse Rock" (Majáková skála) a "Big Ben". A pak už jenom sjezd, dupačka nahoru, sjezd a tak pořád pryč.

Hell's Gates - pekelné brány

Big Ben a cesta v pozadí

Bylo co obdivovat. Shotover River si ve skalách vykousala krásný kaňon zhruba 200 m hluboký, působivé skály. Okolo "Maori Point" je krajina rozložena do 3 výškových vrstev - 50 metrů nad řekou je úplně vodorovná rozlehlá louka. Totéž se opakuje o 50 metrů výše. Mezi tím strmý, téměř kolmý zlom a nad tím vším hory a v dálce zasněžené vrcholy.

Skippers Canyon a Shotover River

Bungee čekají na kšeft

Sjel jsem až k řece a dal si pozdní oběd. Obtěžovalo mne několik "sandflies", před kterým varuje každý průvodce. Tyto mušky údajně otravují lidi v masivním množství a jedinou obranou je zahalit se tak, aby jim člověk neodkryl ani kousek kůže. V mém případě se o nic dramatického nejednalo, zřejmě se sem moc lidí nedostane a tak na ně nejsou připraveny. Prostě jsem jich pár zabil a byl pokoj. Dorazil jsem ke "Skippers Bridge", po mostě přejel na druhou stranu řeky. Skippers tvoří asi 3 stavení. Je tam samoobslužný camping (peníze se vhodí do schránky), stará škola a hřbitov. Několik turistických tras ke zlatokopeckým osadám nebo ke staré nefunkční elektrárně.

Skippers Canyon a Shotover River

Začalo pršet, schoval jsem se ve škole, byla otevřená, ale prázdná. Škola byla využívána v době zlaté horečky, nyní by v ní neměli koho učit, slouží jako volně přístupné muzeum. Na stěně byla naštěstí podrobná turistická mapa. Z ní bylo zřejmé, že se do Queenstownu žádnou cestou okolo řeky nedostanu. To by tam musel být tunel.

Bridal Fall

Zpátky stejnou cestou, ale nevadilo to, scenérie byla zase trochu jiná. Znovu jsem si prohlédl "bungee", který je nad řekou a je 101 metrů vysoký. To je dost, ale nejvyšší má myslím 140 m.

Závěrečná vydupávka ze 400 do 900 m kupodivu nebyla moc obtížná. Nebyl na ní žádný trhač nohou, vyjel jsem to v pohodě. Mám fakt formu. Nahoře mi výškoměr ukazoval o 14 metrů více. Je to pochopitelné, počasí se změnilo, asi půl hodiny pršelo a zcela určitě se snížil tlak.

Dopil jsem zbytek vody, snědl posledního strejdu Tobiáše a sjel do Queenstownu. V obchodě jsem koupil párky, rajčata, polévku a jako dárek domů několik Tangello Sweet Jam (hořkosladká marmeláda ze zvláštního druhu pomerančů).

Parník se vrací do přístavu

Večer zasedání pivní úderky, venku mírně prší, ale na chuť pivního moku to naštěstí nemá žádný vliv.

Skippers Canyon
Již od roku 1860 byl Skippers Canyon hlavním centrem těžby zlata v oblasti Queenstownu. Historické objekty, připomínající toto období, můžete vidět dodnes. Cesta kaňonem byla na mnoha místech ručně ražena ve skále a tak její samotné absolvování na kole je dramatickým zážitkem. Slabším povahám se nedoporučuje moc koukat dolů.