Kolem kolem severozápadní Australie
Nothing compares to the simple pleasure of a bike ride.      Nic se nevyrovná prostému potěšení z jízdy na kole.      J.F.Kennedy
Statistika
Mapa s trasou
Zajímavosti
Profily
Vybrané fotky
Napište mi
Zápisky z cesty
Příprava na cestu
Kakadu NP
< Z Jabiru do Katherine >
Victoria Hwy
Gibb River Road
Velký skok na jih
Korály a žraloci
Do Geraldtonu
Oklikou do Perth
Perth a okolí
K Jižnímu oceánu
Adelaide
Kangaroo Island
Great Ocean Road
Melbourne - konečná
Další cesty
Přehled cest
Vyhledávání
Tříměsiční cyklistická cesta, start začátkem srpna 2008 v Darwinu, konec v Melbourne. Pátá autorova cesta (N.Zéland, východní pobřeží Austrálie a Tasmánie, z kanadských na mexické hranice po západním pobřeží USA, kolem Aljašky a Kanadou do USA).

Z Jabiru do Katherine

Jabiru - Cooinda - Maguk - Mary River - Pine Creek - Katherine - Katherine Gorge

Kakadu Highway
V Jabiru jsem se hledal připojeni na internet, ale neuspěl jsem. Na 3 místech byl přistup přes jejich počítače, žádná wifina, žádná možnost stáhnout data z mého compu a poslat je pomocí ftp. Dokonce i veřejná knihovna zklamala. V USA jsou na tom mnohem lépe, dokonce i zastrčené díry na Aljašce obvykle měly wifinu.

V Cooinda jsem si chtěl objednat výlet k Jimi Jimi Falls, ale měli vyprodáno na 4 dny dopředu. Na kole to nemá smysl, je to 60 km (jedna cesta) po mizerné prašné cestě sjízdné jen pro 4WD, na které je silný provoz. Tak jsem to oželel a dal si super večeři za 25 AUD - vyfasoval jsem maso dle vlastního výběru, sám si ho opekl na BBQ, k tomu bufet se zeleninou, ovocem a přílohami stylu "sežer co můžeš". S nacpaným náckem je svět veselejší.


[Waradjan Abogirinal Centre] Kalendář podle aboriginců


[Yellow Water] Aligátor River


[Yellow Water] Volavka


[Yellow Water] Divocí koně

Maguk
V Cooinda mne rangeři odrazovali od cesty do Maguk. Odbočka 12 km z Kakadu Hwy je jen pro 4WD, údajně je tam spousta písku, až 30 cm hlubokého, na kole neprůjezdné. Tak jsem si vzal asi jenom 4 litry vody a vyrazil s tím, ze jedu na Mary River a Maguk vypouštím. Na odbočce jsem počkal na první auto, které přijelo z Maguku a vyzpovídal je. Cesta je údajné OK, tak jsem to tam ohnul. Problémy jsem neměl, na 3 místech jsem musel pár metrů tlačit v písku, jinak pohoda.


[Kakadu Hwy] Termitiště


[odbočka na Maguk] Zastávka na cestě

Půvabná, ale docela náročná cesta údolím říčky přes balvany až k velké nádrži pod vodopádem. Všude varováni před krokodýly. V oblasti žiji "freshies" - sladkovodní krokodýli, kteří nejsou agresivní a na lidi útočí jen v krajní nouzi. Podle nápisu u stezky se tam také stěhují "salties" - slanovodní, žijí i ve sladké vodě, velmi agresivní a nebezpečni Estuarine crocodiles. Běžně v této oblasti nežijí, ale v mokrém období, kdy je většina krajiny pod vodou, se sem mohou dostat. Správa parku se je snaží před sezónou odchytit a přestěhovat jinam, v průběhu suchého období jsou na ně nastraženy pasti. Nicméně, koupání se velmi nedoporučuje, ale všichni na to kašlou. Koupání pod vodopádem bylo dobré, ale nemohl jsem vynechat stezku nad vodopád. Tam jsou malá skalní jezírka, ve kterých je koupání přímo špičkové a nebezpečí krokodýlů téměř nulové.


[Maguk] Okolo říčky roste zeleň jako z vody


[Maguk] Říčka se prodírala mezi kameny


[Maguk] Oblíbené koupaliště s vodopádem


[Maguk] Dovádění ve vodě


[Maguk] Koupání nad vodopádem bylo skvělé


[Maguk] Skály rámující koupání nad vodopádem

Místní kemp je tzv. bush camp - žádná voda, suché záchody, povinnost odvézt své odpadky, pobyt zdarma. Natahal jsem z lesa větve, rozdělal pořádný oheň, vyžebral vodu od sousedů. K večeři špagety s tuňákem a polívka, oheň krásně hořel, do toho svítil měsíc v úplňku, ptáci konečně přestali řvát a tak jsem nasycen koukal do ohne, rozjímal o blbostech a bylo mi fajn.

Sežrán zaživa
V Cooinda jsem se ráno probudil silně poštípán neznámým vetřelcem. Svědilo to jako čert, ale neškrábal jsem to, abych si tam nezanesl infekci. Ráno v Maguk jsem s překvapením zjistil, že jsem pohryzán ještě více. Bylo mi jasné, že si původce vezu s sebou. Vyklepal jsem spacák a stan a najednou z nějakého kouta vyběhl ohyzdný chlupatý pavouk a pelášil do přírody. Nechal jsem ho být, tady se holenku budeš muset otáčet a ne hodovat si na mém vypaseném těle. Ale kousance ani po 2 dnech nemizí, svědí fest, snad si s tím mé dobře vychované tělo poradí bez léčení.

Pine Creek
Bývalá zlatokopecká osada z období zlaté horečky koncem 19 století. Jedná se o par baráku, já přijel chvilku po poledni, neděle, vše zavřeno, pouze v obou hospodách to vřelo. Pokračovat v cestě nemělo smysl, nejbližší kemp v Katherine 90 km daleko a to už bych nedal.


[Pine Creek] Původní železniční stanice


[Pine Creek] Nálet ptáků na kapající vodovodní kohoutek

Jako z období zlaté horečky mi přišla parta 6 cestářů na 2 nakládácích. Přijeli za soumraku a hlásili se ke mne, viděli mne za Mary River. Vybalili stany velikosti větši rakve a stále v typických oranžových montérkách začali lemtat plechovky piva, rozpálili BBQ a grilovali to nejlevnější - klobásy a slaninu. Když jsem se vrátil z hospody, byli pořád v montérkách a v nich se soukali i do svých zelených futrálů. Ráno v půl čtvrté jim zazvonil budík a za čtvrt hodiny už byla auta pryč. Pracuje se od svítání dokud není velké vedro. Dokážete si to představit v Čechách?

Katherine
Po včerejší mírné zátěži byla cesta do Katherine obzvlášť krušná. Silný protivítr z 11 hodin (tedy téměř přímo do čenichu) spolu s 90 km udělal své. Nicméně už se adaptuji, stačilo mi 2,5 litru vody. Situaci zhoršovala spousta road trains, musel jsem to hlídat a včas vypadnout na krajnici. Nainstaloval jsem zpětné zrcátko do řídítek a velmi to pomohlo. Koukal jsem do něj sice jako husa do flašky, ale obrovské road trains jsem identifikoval snadno na dálku a měl fůru času se včas uklidit. Katherine je typické roztahané město, orientované podle hlavni silnice. Potuluje se tu spousta abíků, povětšinou trochu zhulených, kteří hulákají a dělají brajgl. Koncentrují se zejména u několika zdejších prodejen alkoholu. Všude jsou upozornění, že pití alkoholu na veřejnosti je trestné, ale to platí asi jen pro méně "opálenou" část obyvatel.

V Katherine jsem se konečně plnohodnotně připojil na web, bylo zde více možností. V kavárně, kam jsem chodil, sice neměli wifi, ale připojení síťovým kabelem jsem po chvilce laborování rozchodil. Město je proslulé zejména svojí School of the Air (Škola vzduchem), která obsluhuje školáky na 800 000 km čtverečních. Výuka se provádí rádiem a přes internet. Okolo řeky Katherine je přírodní rezervace (Katherine Low Level Nature Park) s veřejně a zdarma přístupnými minerálními prameny s teplotou vody 32 stupňů Celsia. Potkal jsem tam párek cyklistů, žena byla původem z Drážďan, kteří jeli na jih. Cestovali už více než rok, vybavení měli už značně opotřebované a sami byli taky dost "jetí". Oceňovali můj kryt nosu, žena mělo rakovinu kůže na nose a litovala, že si nepořídila něco podobného. Odrazovali mne od zamýšlené cesty po Gibb River Road, sami to nejeli. Dali mi několik rad ohledně hledání vody a varovali mne před protivětrem na pobřeží při jízdě k jihu směrem na Perth. To se vyplnilo beze zbytku.


[Katherine] Přímo v městském parku jsou termální prameny - teplota vody 32 C - volně přístupné

Katherine Gorge
Nitmiluk NP je největší atrakcí. Katherine Gorge je asi 60 km dlouhý kaňon řeky Katherine, ve kterém je 13 oddělených roklí. Jezdí se v tom na výletních lodích, mezi jednotlivými roklemi se přechází po pevnině. Lodě takto operují v prvních 3 roklích, další se dají projet na kajaku, ale loďky se musí složité přenášet přes skalnaté břehy. Žiji zde sladkovodní krokodýli, proto je na ty nejhezčí písečné pláže zakázán přistup, to je jejich prostředí. Aby se lide mohli koupat, jsou na zle slanovodní krokodýly, kteří se v mokrém období občas zatoulají až sem, nastraženy paste. Podívaná je to náramná, koupání skvělé, vřele doporučuji.


[Katherine Gorge] Proslulý kaňon v rokli číslo 2


[Katherine Gorge] Úseky mezi roklemi nejsou splavné


[Katherine Gorge] Mezi roklemi se přechází pěšky


[Katherine Gorge] Vysoké a strmé skály


[Katherine Gorge] Jízda na kajacích je velmi oblíbena


[Katherine Gorge] Past na zlé slanovodní krokodýly


 

 

 

 

 


© Napsal a vyfotografoval Jiří Bína