Great Oceán Road

Adelaide - Mount Gambier - Nelson - Portland - Yambuk Láké - Port Fairy - Warrnambool - Peterborough - Lavers Hill - Apollo Bay - Lorne - Anglesea - Torquay - Geelong - Melbourne

Už mám namále
Málo času mne donutilo zkrátit si zbylou cestu do Melbourne. Autobusem jsem přejel zhruba 450 km z Adelaide do Mount Gambier (62 AUD + 15 za kolo). Dopravní společnost měla v pravidlech požadavek na odmontování předního kola - zřejmě aby se dala otočit řidítka a kolo přepravit naležato. Tak mne k tomu donutili i když po otočení řídítek překážel přední nosič a stejně to naležato nešlo. Snížil jsem sedlo a dali jsme to bez problému nastojato, ale to víte, befel je befel. Jinak 6 hodinová cesta bez problému, žádné krádeže jako u Greyhoundu. Společnost sice měla v podmínkách, že za zavazadla neručí, ale starala se o ně vzorné. Každé zavazadlo mělo visačku, řidič měl přehled a pamatováka a vydával zavazadla osobně, nikoho k tomu nepustil. Ještě musím zmínit 2 věci - v každém autobuse funguje záchod a je tam kohoutek se studenou pitnou vodou a kelímky. V Čechách jsem se při cestách na lyže do okolních zemí ještě nikdy nesetkal s tím, že by byl záchod otevřen. Hajzlíci si tím šetří prací s úklidem a na cestující zvysoka ...

[západně od Nelson] Hranice Jižní Austrálie a Victorie

Straky útočí
Na cestě mezi Mount Gambier a Portlandem na mne zase začaly nalétávat straky hnízdící u cesty. Scénář byl pokaždé stejný, nejprve pisklavým křikem varovala ostatní, potom nálet na hlavu seshora a zezadu s maximální snahou klovnout si do helmy nebo zátylku (ten mám naštěstí krytý šátkem). Po prvním útoku další, kdy straka nabere rychlost sestupem z výšky asi 15 metru za mými zády. Potom kopíruje silnici ve výšce 1 metru a fofrem se přibližuje. V závěru se vyhoupne nahoru a útočí na hlavu. Jako nejlepší obrana se mi osvědčilo sledovat straku ve zpětném zrcátku a v posledním momentu se na kole postavit. To je spolehlivě vyvedlo z míry, ale zkoušely to dále. To se ale nedá dělat v silném provozu - takže v Albany mne dokonce jedna straka škrábla pařátem do obočí. Bylo to v centru v hustém provozu a já se musel plně věnovat jízdě. Zajímavé - od Portlandu už na mne nezaútočila žádná a přitom jich bylo okolo silnice stalé stejné množství.

Přiblížení k Velké oceánské cestě
Ta začíná oficiálně 13 km východně od Warrnambool, ale fakticky až 5 km před Peterborough. Takže jsem musel přejet zhruba 250 km z Mount Gambier. Bylo to v nepříliš kopcovité krajině, ale tvrdě čelém proti silnému větru, fakt výživná fujavice. Farma asi 50 větrných elektráren se točila jako o závod. Vítr ochlazuje, jel jsem to ve windstoperové flísce s letními navléky na nohou a byla mi docela zima. Nad ránem jsem měl u Yambuk Lake ve stanu 4 stupně Celsia a díky silnému větru a velké vlhkosti jsem měl na návětrné straně stanu souvislou třímilimetrovou vrstvu ledu.

[Codrington] Farma větrných elektráren

Základní orientace
Pobřeží je rozděleno na 3 častí. Discovery Coast (Pobřeží objevů) končí Portlandem, Shipwreck Coast (Pobřeží lodních vraků) leží mezi Portlandem a Port Campbell, zbytek pobřeží do Torquay je Otways Coast (podle poloostrova Otway) a Surf Coast (Surfařské pobřeží).

Začíná to před Peterborough
Celkem nudná cesta v rovině se rázem proměnila v prvotřídní atrakci 5 km před Peterborough. Začalo to Zálivem ostrovů, pokračovalo Zálivem mučedníků a pak už to šlo jedno po druhem - The Grotto (Jeskyně), London Bridge (Londýnský most - v roce 1990 se jeden oblouk zřítil - moře na tom pořád maká), The Arch (Oblouk), Sentinel Rock (Strážní skála), Loch Ard Gorge (rokle kde ztroskotala loď Loch Ard a zachránili se z ní pouze 2 lidé), a samozřejmé nejznámnější formace 12 Apostoles (12 apoštolů, z břehu jich můžete vidět pouze 7). Tahle paráda, kdy vás ukazatele u silnice vysloveně nutí zajet se podívat na další vyhlídku na pobřeží, končí v Pricetownu. Díky kolu jsem to zvládal rychle, většinou je cesta k vyhlidkám upravena pro bezbariérový přistup a tudíž na kole snadno přístupná. Jízda na kole po těchto cestách není nikde výslovně zakázaná, takže se to muže.

[Peterborough] Bay of Islands

[Peterborough] Bay of Islands

[Peterborough] Bay of Islands

[Peterborough] Bay of Islands

[Peterborough] Bay of Martyrs

[Peterborough] The Grotto

[Peterborough] The Grotto - průhled jeskyní

[Peterborough] London Bridge

[Peterborough] London Bridge - takto to vypadalo před zřícením oblouku v roce 1990

[Peterborough] Pláž u London Bridge

[Peterborough] The Arch

[Port Campbell] Pohled na městečko

[Port Campbell] Loch Ard Gorge

[Port Campbell] Loch Ard Gorge

[Port Campbell] Loch Ard Gorge

[Port Campbell] Loch Ard Gorge

[Port Campbell] Loch Ard Gorge

[Princetown] 12 Apolstoles

[Princetown] 12 Apostoles

[Princetown] 12 Apolstoles - východní pláž

[Peterborough] Na výjezdech z vyhlídek je upozornění na levostranný provoz - pro zámořské turisty

Kopce a deštné pralesy
Těsné za Princetown se krajina dramaticky mění, místo rovinky nastupují strmé kopce v hustých lesích. Cesta je to šprýmovná, v kopcích jsou krátké strmé sjezdy, takže část toho co člověk v potu tváře nabyl, okamžité ztrácí a zase to musí vyfunět nahoru. Nicméně, takovéto ježdění mám rad, není to nudné, krajina se mění za každou zatáčkou a trochu namáhy navíc nemůže ublížit, dobře vychovanému organizmu to jenom prospěje. Tak to bylo až do Apollo Bay, po cestě 2 procházky deštným pralesem ve kterých dominují obří kapradiny - Melba Gully a Malts Rest.

[jizne od Lavers Hill] Kopcovitá krajina

[západně od Apollo Bay] Kopcovitá krajina

[zapadne od Apollo Bay] Kopcovitá krajina

[Melba Gully] Deštný prales

[Melba Gully] Rainforest

[Melba Gully] Rainforest

[Maits Rest] Deštný prales

[Maits Rest] Rainforest

[Maits Rest] Deštný prales

Marriners Falls
Vodopády mám rad a tak jsem nelenil a zajel z Apollo Bay k 13 km vzdáleným Marriners Falls. A nelitoval jsem. Namísto courání po obchodech na pobřežní promenádě jsem se projel mezi impozantními stromy deštného pralesa, nadýchal se vzduchu plného omamných vůni a v závěrečných 2 km si zopakoval jízdu v terénu.

[severně od Apollo Bay] Marriners Falls

[severne od Apollo Bay] Cestu přímo k vodopádům bylo možné jet na kole

[severne od Apollo Bay] Parádní silnička k vodopádům

Silně mi vyhládlo, koupil jsem kuřecí prsíčka a rybu na BBQ. V kempu bylo jedno velké, 4 plynové hořáky a já se strefil do špičky, byla sobota a všichni grilovali. V Čechách by to byl problém plny hádek, kdo kdy je na řadě, tady to jde hladce. Zhruba 5 rodin griluje současně, dělají si na plotně vzájemně místo a další lidé tlachají a usrkavaji svá pivka a dvojky vina a čekají, až bude se místo na plotně uvolní. Když se někdo nacpe před ně, žádný problém, nikdo se nehádá, nemá k tomu důvod, čekání nikomu nevadí. Dlužno dodat, že to jde rychle, a čeká se tak nejvýše 10 minut.

Koaly
Okolo Kennett River je silná koalí populace. Je zajímavé, že tak plachému živočichu auta nevadí a zavěsí se třeba rovnou nad frekventovanou silnici. To potom dělá pěkný brajgl v dopravě. Někdo koalu uvidí, zastaví, začne ji fotit a tím spustí řetězovou reakci, kdy v nepřehledné zatáčce stoji 6 aut, lidi bez rozmyslu přebíhají silnici a fotí. Navíc řidiči koukají vice po strmech než na silnici, prostě chaos. Autům jde jenom o plechy, ale cyklistovi o život. Přitom je přímo v Kennett River několik km dlouhá silnička, kde jsou koaly téměř na každém stromě, a kde je minimální provoz.

[Kennett River] Koaly jsou obvykle dost vysoko

[Kennett River] Koala

[Kennett River] Koala

[Kennett River] Chrní jako dudek

[Kennett River] Ptáků je tady spousta, barvami se nešetří

Údajně nejhezčí část Great Oceán Road
Začíná v Apollo Bay a končí v Anglesea. Díky silnému provozu - byla neděle a všichni se někam přesouvali - a absenci krajnice, jsem si moc výhledu neužil. Jel jsem na straně od moře, tedy u skály a musel jsem dávat majzla, aby mne někdo po té skále nerozmáznul. Hodné nepřehledných zatáček, tulil jsem se ke skále co to šlo. U krajnice byla silnice často rozbitá, prostě bylo třeba jet s rozmyslem, sledovat cvrkot ve zpětnem zrcátku a uhýbat hujerům, kteří to smažili hlava nehlava. Holt pániček jede v Poršáku, všechny musí předjet.

[Wongarra] Silnice se zařezává do úbočí pobřežních skal

[Mt. Defiance Lookout] Jezdil jsem vlevo okolo skal, žádná krajnice, spousta aut, musel jsem být pořád ve střehu

[Sheoak Falls] Na jaře má vodopád velmi málo vody

[Lorne] Pláž na okraji městečka

[Big Hill] Skály v moři znemožňují koupání

[Devils Elbow] Great Ocean Road

[Aireys Inlet ] Maják na Split Point

[Aireys Inlet ] Split Point a známý maják

[Aireys Inlet ] Výhled ze Split Point směrem na Lorne

[Anglesea] Pláž u kempu, kde jsem přenocoval

[Mogs Creek] Populární vyjížďky na koních po kilometry dlouhých plážích

[Mogs Creek] Vyjížďka na koních

Končím v Geelong
Posledních 45 km do Geelong, ze začátku dost strmých kopců v protivně silném větru, od Torquay rovina, ale pro změnu v dešti. Vyspal jsem se naposled ve stanu, udělal poslední chuťovku na BBQ - žraloka, vypral a vypucoval kolo a ráno odjel příměstským vlakem do Melbourne. Tam vede freeway, na kterou kola nesmí a motat se postraními silnicemi se mi už moc nechtělo. Přece jenom jsem si to ježdění už docela užil. Je to věc psychiky - kdybych měl před sebou ještě měsíc, smažil bych to na kole jako o závod. Tři dny před odletem domů to už nemá cenu.

[Geelong] Pobřeží je téměř v centru města

[Geelong] Městské molo slouží hlavně jako parkoviště

[Geelong] Pobřežní promenáda je oživena dřevenými figurami

[Geelong] Detail námořníka na pobřežní promenádě