Korály a žraloci

Minilya - Coral Bay - Minilya - Carnarnvon - Wooramel Roadhouse - Overlander Roadhouse - Hamelin Pool - Denham - Monkey Mia - Nanga

Uniformní boty pro kluky z Gibb River Road
Znechucení ze ztráty brašny jsem překonal spánkem až do 7 hodin. Spali jsme na volném tábořišti u řeky Minilya. Ráno jsme pokecali se 2 mladými Australany - bratry, jeli na kole Sydney - Perth - Sydney a dali taky Gibb River Road. Jak jsme si líčili naše hrdinské skutky, všiml jsem si, že máme stejné sandály. Hochům se taky na ostrých skalách v Kimberley rozpadly boty a tak nakoupili u stejného Číňana v Broome. Skutečně skvělej kauf za 30 bucků, v outdoorové prodejně v Broome měli podobné za 150. Jenom jestli alespoň chvíli vydrží.

[Overlander Roadhouse] Jednotné obutí od Číňana z Broome, hoši v tom jezdí, já to mám na chození

O čtyři dny později jsem Tima v poledne potkal v Overlander Roadhouse. Rozstřelil zadní nosič, vtipně to spravil přidrátovanou větví a na takto upraveném stroji mastil do Geraldton koupit nový nosič v jediné cyklistické prodejné v okolí - cca 350 km. Bráchu nechal na cestě do Monkey Mia, tak je šance, že ho potkám.

[Overlander Roadhouse] Tim u svého těžce zkoušeného stroje

[Overlander Roadhouse] Timova invenční oprava nosiče, hlavní síly nyní drží přidrátovaná větev

[jižně od Denham] Will - brácha Tima

Coral Bay a courání přes obratník
Coral Bay je vyhlášená zátoka, kde se rozmnožuje whale shark (žralok velrybí). Korálové útesy, které zasahují až několik desítek metru ke břehu, jsou plné života - nejproslulejší je manta ray (manta obrovská). S větrem v zádech (skoro s vichřicí) jsem 100 km ujel za necelých 5 hodin, ale bylo mi jasné, že si to druhý den při cestě zpět pěkně vypiju. Přejel jsem obratník Kozoroha a ocitl se na necelý den zase v tropech.

[severně od Minilya] Přejezd Obratníku Kozoroha - návrat z tropů do mírného podnebí

[Coral Bay] Korálové útesy jsou na obzoru - bílé vlny

[Coral Bay] Pobřeží s kvalitní písečnou plazi - voda trochu chladnější - je zde náš březen

[Coral Bay] Ryby plavaly těsně u pláže

[Coral Bay] Ryby se promenovaly u břehu

Silný vítr zapříčinil zrušení odpoledních vyjížděk po zálivu a tak jsem utřel nos. Vykoupal jsem se v mimořádně čisté, ale dost chladné vodě, podrbal pár ryb na ploutvích a prošel pobřeží. Druhý den jsem byl už v 6 na silnici, ale vítr foukal celou noc a nepolevil ani ráno, až k večeru. Nadřel jsem se jako kůň. Definitivně jsem přejel obratník do mírného pásma. Další den ráno nefoukalo a tak cesta do Carnarvonu byla snadná.

Spaní v buši
Někdy není vyhnutí a člověk musí na noc zalézt do buše v okolí silnice. Základní pravidlo - stan postavit na holém místě, nikdy ne na trávě. Tak se vyhnete problémům s hady a hmyzem, kterým byste mohli nechtíc zalehnout obydlí. Další důvod - abíci občas v noci zapálí kus buše a vyschlá žlutá tráva (spinifex) hoří tak rychle, že není úniku. Na volné ploše uhoření nehrozí. Hlavně je třeba odhrnout klokaní kosti, těch je všude plno a v noci by nepříjemné tlačily do zad. Také je potřeba dávat pozor na hady, chodit pomalu, dupat a koukat se pod nohy. Vždycky jsem důsledně zatahoval zipy stanu, aby mi tam v mé nepřítomnosti nenalezly nějaké potvory.

[jižně od Minilya] Občas se musí přespat v buši

Šeská sbrójofká
V kempu v Carnarvon vedle mne měli stan 2 týpci rozměrů Maxim Turbulence. Velmi srdeční, dali jsme pivko a řeči. Jeden z nich se živil jako profesionální lovec klokanů, jejich maso se dává do psího žrádla. Velmi vychvaloval pušku z České zbrojovky, sice byla drahá, ale je to vynikající zbraň, jeho nejlepší. Musel jsem jim přeložit, co znamená Česka zbrojovka (Czech armoury) a naučil jsem je to správné česky vyslovovat. Měli z toho druhé vánoce, v obchodech se zbraněmi to prý vůbec neumí vyslovit a kdykoliv mne v kempu potkali, halekali na mne roztomile "Šeská sbrójofká, šeská sbrójofká".

Internet
Na rozdíl od USA zde v kempech internet není a když ano, tak placený. Obvyklá taxa 6 AUD za hodinu. WiFi tady moc není a tak je dost problém najít místo, kde se dá připojit síťovým kabelem na broaband. A s rozchozením připojeni bývá často dost práce, většinou je tam nekvalifikovaná obsluha, která řekne "jo, někomu to tady funguje, někomu ne". Připojení je dost vzácné a někdy bývá drasticky pomalý upload - někdy bych z toho vyrost, když posílám FTPčkem obrázky na svůj web.

Kemp v Carnarvonu jsem si vybral proto, že měl wireless. Za 15 AUD byla karta se stíracím kódem, připojení 24 hodin v průběhu 7 dnů. Zase to byly šachy, prošel jsem všechny 4 prádelny v kempu (jedině tam byly síťové zásuvky) a hledal takovou polohu počítače, abych se chytal. Po hodince práce jsem to konečně vychytal. V Americe měli stoly se zásuvkami v místech s dobrým signálem, tam počítají s tím, že lidi vozí notebooky a chtějí se připojit. Tady dole jim to ještě nedošlo.

Popisuji to proto, aby si kamarádi, kteří mi píší roztomilé a dlouhé maily uvědomili, že jim nemohu odepsat ve stejném rozsahu. Díky za majlíky, je to příjemné, ale žádné obsáhlé odpovědi nečekejte.

Reklamace ukradené brašny
Dvakrát jsem zkoušel reklamovat ztracenou brašnu u Greyhoundu. Volal jsem na jejich telefonní linku. Dozvěděl jsem se, jak si mne váži za to, že jim volám, a jaké mají nové skvělé produkty. A že jsem ve frontě a už to prý bude. Pokaždé mi budka sežrala všechny drobné, obvykle 5 AUD, ale furt jsem byl v pořadí. Budu jim muset poslat maila a když nebudou reagovat, tak jim v Perthu přijdu prokopnout dveře. Fakt skvělej servis.

Po pár dnech jsem se dovolal. Brašnu nenašli, na náhradu nemám nárok, mají to vytištěné na jízdenkách, měl jsem si to hlídat. Oponoval jsem, že jsem to ohlídat nemohl, neboť v Karratha byla hodinová přestávka a řidič nás z busu vyhnal a někam odjel. Řekli mi, OK, vezmi si na to právníka a uvidíš, zda uspěješ.

Hledání optimální polohy
Lichý počet brašen mne nutí experimentovat. Původně jsem měl vzadu jednu brašnu, vepředu obě. V Carnarvonu jsem nakoupil zásoby jídla a "provizorní" hrnec, měl jsem toho hodně a tak jsem vyzkoušel variantu s jednou brašnou vepředu a dvěma vzadu. Trochu to sice táhne, ale zvykl jsem si rychle a tak to takhle zatím pojedu.

[severně od Wooramel] Fádní krajinu oživovaly modré květy - jaro se blíží

[severne od Wooramel] Voda je zde velmi vzácná

Shark Bay
Poloostrov Peron a k němu přilehlá žraločí zátoka je zařazena do World Heritage Area, nemohl jsem vynechat. Zajel jsem si přes 300 km, ale stálo to za to.

Hamelin Pool
Z pobřežní highway číslo 1 jsem odbočil na Shark Bay a první zastávkou byl Hamelin Pool. Je tady unikátní kolonie stromalotitů, něco jako korály, jedna z nejstarších dochovaných životních forem na Zemi a velká senzace pro zasvěcence - mi ignoranti tomu říkáme šutráky. Příjemný kemp, v obchodě sice neměli jídlo, ale pivka a vína co hrdlo ráčí a kapsa unese (ale žádná drahota). Navíc je to malé, všechny atrakce jsem obešel za necelé 2 hodiny. Šéfík kempu byl rozumný a nechal mne doplnit zásoby pitné vody. V širokém okolí Carnarvonu jsou velké problémy s vodou. Běžně si člověk nabere pitnou vodu v roadhousu, ale tady ne. Zde mají buď hluboké artézské studny, kde je drahý provoz naftových čerpadel, nebo vodu složitě a draze filtrují a tak je možné koupit pouze balenou vodu z lednice za nehorázných 5 AUD za 1.5 litru (v supermarketu 1.20 AUD). Omezení chápu u automobilistů, ti si mohou vzít zásoby s sebou, ale u cyklistů mi to přijde moc tvrdé.

[Hamlin Pool] Stromalotity jsou jedny z nejstarších životních forem na Zemi, daří se jim v extrémně slané vodě, je to celosvětová rarita

[Hamlin Pool] Pláž vypadala jako písečná, ale tvořily ji miliardy malinkých mušliček

[Hamlin Pool] Makrofotografie pláže

[Hamlin Pool] Koupat se zde kvůli stromalotitům nesmí

Shell Beach
Obrovská zátoka lemovaná širokým bílým pásem z navršených mušlí. Vrstva je několik metrů vysoká, spodní časti jsou slisované a zvápenatělé a v minulosti se z nich řezaly tvárnice na stavby domů. Voda je velice mělká a tím pádem velice slaná.

[Shell Beach] Pláž tvoři až desetimetrová vrstva mušlí

[Shell Beach] Oblíbenou zábavou jsou nápisy vysypané z mušliček

[Shell Beach] Voda je mimořádné mělká (a slaná), sto metrů od pláže je pořád po kotníky

[Shell Beach] Některá děvčata byla tak zaujata mušlemi, ze zapomněla na mravopočestnost

[Denham] Restaurace postavena z bloku vyřezaných z přírodně slisovaných mušlí

Delfini v Monkey Mia

[východně od Denham] Silnice do Monkey Mia

Monkey Mia
Od roku 1960 každodenně připlouvají na pláž v severovýchodním cípu poloostrova Peron divocí delfíni. První návštěva v 7:30, další tři v průběhu dopoledne, odpoledne se už neukáže ani ploutev. V místě vybudovali Australani turistický resort a je z toho prvotřídní atrakce, kterou jsem nemohl vynechat. Musí se dodržovat pravidla - nohy nesmí být natřené opalovacím krémem, to dráždí delfínům oči. Na delfíny se nesmí sahat. Vedle vymezené oblasti se muže plavat a záleží na delfínech, zda se připojí. Jestliže připlavou delfíni s mláďaty, do vody lidé nesmí. Mláďata jsou hodně citlivá, dospělosti se dočká jen jedno mládě ze čtyř.

[Monkey Mia] Delfíni připlouvají

[Monkey Mia] Delfíni a lidé se navzájem okukují

[Monkey Mia] Krmička s vedrem rybek - měla jich překvapivě málo - delfíny zde rozhodně nerozmazlují

[Monkey Mia] Vyvolený divák smí nabídnout delfínovi rybku

Bylo to fakt zajímavé. Nebyl jsem si úplně jist, zda lidé očumují delfíny, nebo naopak delfíni očumují lidi. Vidět tato zvířata ze 3 metru je zážitek. Delfíni se přišli pochlubit s mláďaty, tak se do vody nemohlo, ale zato bylo příjemné pozorovat skotačení malých delfínků a jejich šmejdění okolo maminy.

[Monkey Mia] Hrdá mamina s mládětem

[Monkey Mia] Šoumen se širokým úsměvem

[Monkey Mia] Chrup se zdá být v dobrém stavu - pravidelné čistění dělá divy

[Monkey Mia] Další fešák pózuje

[Monkey Mia] Je to pěkné zvíře

Cestou zpět jsem viděl rodinku ptáků emu, kteří zmatkovaly při přebíhání silnice. Bylo to asi kilometr před Denhamem, vynořily se z porostu a mláďata se hrnula k silnici. Dospělý emu je kvůli mne zarazil a tím mi dal šanci zastavit a vytáhnout foťák. Nakonec skoro vletěli pod auto, to stihlo zastavit. Druhý dospělák se zdržel a přeběhl mi za chvíli těsně před nosem.

[Denham] Taťka emu s rodinkou spořádané přechází silnici

[Denham] Mamča emu se zakecala se sousedkou a tak ve fofru dohání rodinku

Další obrázky už ani nemusím komentovat.

[Denham] Působivý vjezd do nejzápadnějšího městečka Austrálie

[Eagle Bluff] Světlá voda u útesu je velmi mělká a vyhledávaná řadou ryb, žraloku, rejnoků a želv

[Eagle Bluff] Pobřežní skály

[Eagle Island] Ostrůvky jsou přecpané ptactvem, hlavně kormorány - v minulosti se zde vytěžila několikametrová vrstva guana