|
Velký odskok na jih
Derby - Broome - Port Headland - Karratha - Nanutarra Roadhouse - Minilya Roadhouse
Pádím z Derby do Broome
V Derby byl velmi příjemný kemp - plně vybavená kuchyně, bezproblémové připojení na elektrickou síť, bezva majitelé. Stejně je zajímavé, že kvalitu kempu poznám už v kanceláři, kde se hlásí pobyt ještě před vjezdem do kempu. Hned vím - tady bude dobře. Vypral jsem, to se fakt už nedalo odložit, ale údržbu kola jsem nestihl. Po 10 dnech jsem se zase dostal k webu, prošel se po městečku, které je proslulé hlavně ohromným rozdílem mezi přílivem a odlivem - 12 výškových metrů. Užíval jsem si civilizaci, nakoupil nejnutnější zásoby. V hospodě, kterou mi doporučili majitelé kempu, jsem se nacpal výbornou rybou, k tomu pár piv, život jak má být.
[Derby] Prison tree - zastávka trestaneckých kolon
[Nillibubbica] Odpočívadlo na hwy - pro mne skoro Hilton - scházela už jen voda
Byl jsem zvědav, zda v Broome seženu přední nosič, moc jsem v to nedoufal. Přesto jsem vyrazil hned ve čtvrtek ráno, abych tam dojel v pátek, kdyby měl obchod v sobotu a neděli zavřeno. Jelo se mi lehce, na asfaltce mi připadalo po zkušenostech předchozích dnů všechno snadné. Hlavní věc, v Broome nosič neměli. Nabídli mi objednání s tím, že by mohl být ve středu příštího týdne. Další cykloprodejna je v Geraldton (asi 2500 km od Broome) a samozřejmě v Perthu.
[Broome] Takhle rezolutně mne už dlouho nikdo nikam neposlal
[Broome] Městská pláž
[Broome] Pohled na přístav
[Gauntheaume Point] Skalnaté pobřeží na konci Cable Beach
Kdo umí, umí
Nicméně, když má někdo kliku, tak ji prostě má. V kempu u městské pláže jsem narazil na mužskýho, který jezdil na kole a měl na něm zcela netypicky přední nosič. Dali jsme řeč, skočili na povinné páteční australské duchovní shromáždění do nejbližší hospody, a já udělal dobrej "deal", mládenec mi za 20 AUD prodal svůj přední nosič (cena pokrývá 4 piva v hospodě, dojednání bylo dražší než vlastní koupě). Druhý den jsem to sice 2 hodiny montoval, musel jsem koupit list pilky na železo a uříznout část držáku předních brašen, ale mělo by to fungovat a vydržet alespoň do Perthu.
[Gauntheaume Point] Tento australsky rošťák mi prodal svůj přední nosič
Stěhování na Cable Beach
Kemp se mi nelíbil. Stany v písku, záchody na klíč, možnost práce na počítači (přístupná zásuvka) jen ve stoje v prádelně, žádná kuchyně, jen několik BBQ. Měl jsem zaplaceny 2 dny a pak jsem se přestěhoval na Cable Beach, kde jsem si z několika kempu vybral ten pro mne nejlepší, asi 500 m od pláže.
[Cable Beech] Část pláže je skalnatá
Další postup
Konzultoval jsem s několika lidmi. V kempu se ke mne hlásili lidé, co mne viděli na Gibb River Road. Všichni se shodli na tom, že do Port Headlant nemá vůbec smysl jezdit na kole. Cesta je údajně tak nudná, ze je k nepřečkání i v autě. Navíc jižně od Perthu jsou nádherné oblasti, kam má smysl zajet v ušetřeném čase.
Objednal jsem si tedy místo v autobuse, vystoupím u Minilya Roadhouse a ušetřím alespoň 12 dnů jízdy na kole nudnou krajinou (více než 1200 km), vynahradím si to jižně od Perthu. Odjezd v úterý 7:45, příjezd do cíle před druhou v noci.
Dovolená v Broome
Čekání jsem pojal jako dovolenou. Koupal jsem se v teplém a čistém Indickém oceánu, cpal se melounama a čerstvým ovocem, večer si griloval kuřata a ryby na BBQ, k tomu červené, aby to tam lépe sklouzlo. Vyčistil jsem kolo, namazal, odzkoušel a doladil nový nosič, vyčistil brašny a přerovnal obsah, vypral. Taky jsem u Číňana koupil nové sandály, náhradou za ty, co se mi rozpadly na skalách Manning Gorge.
Západy slunce
Jsou největší atrakcí na Cable Beach. Auta najedou na pláž, Australani vyndají křesílka, pivka, vínko a hodinu čekají v příjemné náladě, až slunce zapadne. Do toho se po pláži promenují výpravy na velbloudech, nikdo se nenudí. A příroda zadarmo zařídí krásné finále.
[Cable Beech] Lidé v autech čekají na západ slunce a pilně konzumují
[Cable Beech] Pláž za soumraku - pohled na sever
[Cable Beech] Velbloudi se vnutí do každého obrázku
[Cable Beech] Tropický západ slunce
Jízda s Greyhoundem
Při koupi lístku v místním informačním středisku mi řekli, že za kolo zaplatím řidiči 50 AUD (samotná jízda stála 135 AUD - dali mi 50% slevu, měli zrovna nějakou akci), ledaže bych sundal šlapky a kola, potom to bude za 25 AUD. Měl jsem čas, tak jsem to sundal, řidič to dal pod autobus a nechtěl nic. Za autobusem byl ještě vlek, kdyby to musel dávat do něj, asi by mne zkasíroval. Ale údajně to vše závisí na řidiči.
Po 30 km přistupovali další pasažéři a mezi nima Bodo Zimermann z Hamburku, kterého jsem potkal po čtvrté (Jabiru, Cooinda, Katherine). Bodo je typický cyklista cestující s kolem - přejíždí autobusem větší vzdálenosti, někde se usadí na par dnů a objíždí okolí na kole. Tak jsme si vylíčili své klíčové zážitky a cesta lepé ubíhala. Jel z Kanunurra a shodou okolnosti měl také vystupovat u Minilya Roadhouse. Náhody jsou někdy neuvěřitelné.
Krajina fakt nudná, největší město na trase - Port Headland - je spíš fabrika než město. Dál na jih to nebylo o moc lepší. Když se setmělo, řidič výrazně zpomalil. Důvodem jsou klokani, kteří se chovají bez nadsázky sebevražedně. Světlo auta je oslní, tak se uprostřed silnice posadí. Řidič přepne na tlumená a snaží se ho objet. V poslední chvíli klokan skočí na stranu. A je jen dílem náhody, zda se strefí do volného prostoru, nebo do auta. Proto po setmění moc aut na silnici není kromě road trainů, které se s tím nemažou. Před autem mají silný rám a prostě převálcují všechno, co jim překáží v cestě.
[severně od Minilya] Klokani se svým nezodpovědným chováním masakrují sami
Překvapení na závěr
Vystupovali jsme ve 2 hodiny ráno, rozespalí a utrmácení z 18 hodin trvající cesty. Mne čekalo nemilé překvapení, jedna z brašen se po cestě vypařila. Zřejmě mi ji líznul nějaký abík, kterých cestovalo hodně. Řidič vyndavání zavazadel nijak neřešil, otevřel zavazadlový prostor a každý ať si vezme své. Přes den jsem to stihl ohlídat, ale po setmění nebyla šance. Donutil jsem řidiče zapsat ztrátu do zápisu a zkusím to nějak řešit. Reakce řidiče byla srandovní, snažil se mne přesvědčit, že jsem tu brašnu zapomněl naložit. Přitom to byl už třetí šofér, v Broome při nakládaní vůbec nebyl.
Klika jako obvykle
Kdybych si mohl vybrat, kterou brašnu mohu postrádat, byla by to právě ta ztracená. Byla v ni zásoba jídla na 4 dny, nádobí a příbor. To se dá snadno dokoupit, až se dostanu do civilizace. Horší by bylo přijít o stan, spacák, náhradní díly.
| 
