Kolem kolem severozápadní Australie

Kolem kolem severozápadní Australie

Nothing compares to the simple pleasure of a bike ride. Nic se nevyrovná prostému potěšení z jízdy na kole. J.F.Kennedy

Z Jabiru do Katherine

Další cesty

Vyhledávání

Tříměsiční cyklistická cesta, start začátkem srpna 2008 v Darwinu, konec v Melbourne. Pátá autorova cesta (N.Zéland, východní pobřeží Austrálie a Tasmánie, z kanadských na mexické hranice po západním pobřeží USA, kolem Aljašky a Kanadou do USA).

K Jižnímu oceánu

Perth - Mandurah - Australind - Bunbury - Busselton - Dunsborough - Cape Naturaliste - Margaret River - Hamelin Bay - Augusta - Cape Leeuwin - Pemberton - Northcliffe - Walpole - Valley of the Giants - Denmark - Albany - Whale World

Přejezd do Dunsborough
V příštím roce má být dokončena dálnice mezi Perth a Busselton. Celá oblast prodělává ohromný investiční rozvoj. Okolo pobřeží developeři budují satelitní vesničky s výstavnými domy. Většina domů je u vody - buď se prohloubí a rozšíří stávající zátoka do více ramen, nebo se vybudují nová sladkovodní jezera. Podle reklam je skoro vše prodáno, ale je možné si zamluvit dům v další etapě výstavby. Fascinovalo mne, jak rychle si ptáci přivlastnili nové vodní plochy.

Vše začíná až v Dunsborough
Bunbury je proslulé pouze svým delfíním centrem, které v létě organizuje plavání mezi divokými delfíny. Busselton je znám svým více než 2 km dlouhým molem (jetty), po kterém jezdí vláček a na konci je možné pozorovat podmořský život v proskleném prostoru. Ve větru a dešti jsem na to neměl moc náladu, tím spíš, že se tam na kole nesmí.

[Bunbury] Jedna z hlavních dominant města

[Wannerup] Historie - jedna z původních farem je nyní muzeem

Řeka
[Wannerup] Řeka

[Wannerup] Labutě vyvádějí mláďata

[Busselton] Proslulá 2 km dlouhá "jetty"

Cape Naturaliste
Západně od Dunsborough začíná Leeuwin - Naturaliste National Park, který se táhne podél západního pobřeží až do Augusta. Zajel jsem si k majáku a poprvé ochutnal zdejší kopce, kterých jsem se už nezbavil až do Albany. Při prohlídce majáku nám průvodce vylíčil všední život rodiny, starající se o maják před zavedením elektřiny. Svítilo se kerosenem, každých 44 minut se musel pumpovat kerosen, každých 30 minut klikou zdvihnout zaváži, které otáčelo zrcadlem. Když byl strážce majáku nemocen, vzala to za něj žena popřípadě děti. Zrcadlo (soustava čoček) je stále původní kousek dovezený z Anglie v 19 století - nyní by výroba stejného stála 10 milionú AUD. Okolo mysu se promenují velryby, nejvíce v záři, letošní záři jich prý viděli přes 400 (přesný počet měli na nástěnce). Okolo mysu vedou cesty zakončené plošinami pro pozorováni velryb.

Maják
[Cape Naturaliste] Maják

[Cape Naturaliste] Zrcadlo majáku má dnes údajně cenu 10 mil. AUD - je ještě původní - anglické

[Cape Naturaliste] Výhled z ochozu majáku do vnitrozemí

Vinice
Oblast okolo městečka Margaret River je proslulá pěstováním vína. Na silnicích jsou značky, upozorňující na další vinici. Většina z nich nabízí ochutnávky a prodej svých produktů. Mezi vinicemi, kterých je zde určitě několik desítek, křižují auta, ochutnávají a kupují lahvinky. Bohužel, na silnici je to znát. Silnice je kopcovitá, úzká, klikatá a většinou bez krajnic. Chudák cyklista nemá kam uhnout a musí být porad ve střehu, aby ho nějaký ochutnavač nesestřelil a proto si nemůže sám moc vínka dovolit. Jeden takový mladý hujer mi za zády způsobil hromadnou kolizi - viděl jsem v zrcátku, jak se přihnal, v protisměru byla sice auta, ale bezpečně mne mohl objet. Lekl se, zašlápl to na místě, asi 3 metrz od mého zadního nosiče, zezadu se do něj nabořila další 2 auta. Žádná velká rána, jenom promáčklé plechy. Všichni ale upalovali pryč jako o závod, aby náhodou nepřijela policie a nedala jim dejchnout. Přitom je v Austrálii legální řídit s určitým množstvím alkoholu, odpovídajícímu zhruba 1 pivku nebo dvojce vína.

[Caves Road] Značky upozorňovaly na vinice při cestě

[Caves Road] Silnici lemovaly vinice

[Caves Road] Vinaři si nežiji špatně - vjezd do jednoho "ochutnavkového" sklepa

[Donnelly River] Typický prodej vína "ve sklípku" (cellar doors)

Kromě vinařů, kteří rozhodně nestrádají, jsem si zajel i k místní fabrice na čokoládu. Roztomilý byl nepoměr velkého množství návštěvníků v prodejné, která měla velmi široký sortiment čokoládových výrobků k zaměstnancům ve výrobě. Průhled do fabriky nabízel jedinou paní, která ručně matlala něco z čokolády, obklopena 3 předpotopními stroji. Na zlepšení pohledu do fabriky prý pracují.

[Margaret River Chocolate Factory] Prodejna narvaná lidmi

[Margaret River Chocolate Factory] Ve fabrice pracovala osamělá dělnice

Krápníkové jeskyně
Další atrakcí jsou krasové jeskyně podél Caves Road (Jeskynní silnice). Veřejně přístupných je jich 5, jestli jsem dobře počítal, přitom některé z nich nabízejí samostatnou prohlídku bez průvodce. To byl i případ Calgardup Cave, kam jsem přijel těsné po otevření. Zaplatil jsem 12 AUD, vyfasoval přilbu, čelovku a masivní vodotěsnou baterku, ukázali mi plánek jeskyně a poučili mne, abych nelámal krápníky. Bylo to famózní. V rozlehlé jeskyni jsem byl více než hodinu sám, než dorazili první turisté. Toulal jsem se po vyhlídkové trase, podlézal nízké partie, kde bylo nutné jít v předklonu a občas i po čtyřech a přesto jsem si čas od času brnknul hlavou o krápníky rostoucí ze stropu, přilba se fakt hodila. Občas jsem si na par minut zhasnul, tmu rušilo pouze kapání vody a občasné vrzání kamene o kámen. Fantastické byly stropy jeskyně v některých partiích, kterými prorůstají kořeny stromů rostoucích na povrchu. Taky focení bylo zvláštní. Můj foťák nemá přisvícení a při foceni bleskem ve tmě není schopen zaostřit a tak jsem přepnout na manuální ostření odhadem, posvítit si velkou baterkou, abych zakomponoval záběr, pak jsem zhasnul a vyfotil to bleskem. Odpad byl samozřejmě enormní, ale pár fotek se snad podařilo.

[Calgardup Cave] Vstup do jeskyně

[Calgardup Cave] Krápníky

[Calgardup Cave] Kořeny stromu prorůstají do jeskyně

[Calgardup Cave] Krápníky

[Hamelin Bay] Krásná pláž, na koupání je ještě zima

Potom jsem navštívil Jewel Cave, která má údajně nejhezčí krápníkovou výzdobu. Tam je prohlídka s průvodcem a už to nebylo ono, v Calgardup Cave jsem se namlsal. Krápníky nádherné, ale celou prohlídku všem kazili dva naturalizovaní manželé indického původu. Pán filmoval na kameru, panička fotila kompaktem a byla obzvláště agresivní. Všude se cpala hlava nehlava, často odpálila blesk někomu přímo do obličeje, přitom snad neviděla jediný krápník jinak než na displeji. Samozřejmé o foceni nevěděla nic, fotila bleskem kompaktu 30 m vzdálené objekty, takže na fotkách bylo zřejmě velké tmavošedé prd.

[Jewel Cave] Krápníky

Cape Leeuwin
K večeru začalo hustě pršet - pravé dubnové počasí a do Augusta jsem přijel solidně promoklý. To mne však neodradilo od podvečerní cesty na mys Leeuwin, kde se voda oceánu napravo jmenuje Indický oceán a ta nalevo Jižní oceán. Údajně jsou na světe pouze 4 místa, kde lze vidět rozhraní dvou oceánů. Maják a jeho okolí už nebyly přístupné, je to oplocené a branka byla zamčená. Divoké pobřeží bylo bičované vysokými vlnami, silný nárazový vítr a pobřežní skály umocňovaly celou scenérii. To zmoknutí za to stálo.

[Cape Leeuwin] Prosluly maják na rozhraní Indického a Jižního oceánu

[Cape Leeuwin] Rozhraní oceánů - vlevo Jižní, vpravo Indický

[Cape Leeuwin] Skalnaté pobřeží

[Cape Leeuwin] Maják v podvečer

[Augusta] Krasné bydlení v Turner Caravan Parku

Přejezd do Walpole
Následoval dvoudenní přejezd do Walpole. Silnice procházela několika národními parky, ale krajina byla v podstatě pořád stejná - tím nechci říci, že nebyla hezká. Okolo silnice vysoké karri stromy, nádherný voňavý vzdoušek, paráda. Bylo to hodně kopcovité a tak ani nevadily časté prudké přeháňky. Promokl jsem, ale při jízdě do kopců jsem se rychle zahřál a oblečení na sobě vysušil. Opět musím pochválit boty, nenatáhnou vlhkost a schnou velmi rychle. Pršelo samozřejmé i v noci, ale můj (7 let) starý stan je osvědčený držák, páni Jurekové prostě stany udělat umí.

[mezi Augusta a Pemberton] Národní park Leeuwin - Naturaliste

[Shannon NP] Silnice mezi vysokými stromy karri

Údolí gigantů
Okolí Walpole je malebné, městečko je situováno u vnitřní laguny, která je úzkým průlivem (Channels) propojena do oceánu. Největší atrakcí je Valley of the Giants a v něm procházka ve vrcholcích stromu (Tree Top Walks). To je zajímavé 800 metru dlouhé inženýrské dílo, které zabírá necelé 4 čtvereční metry lesa. Nejvyšší místo vyhlídkového okruhu je 40 metru nad zemí a celá trasa nabízí neotřelý pohled na les obrovských stromů viděný z výšky jejich korun. Vzhledem k velkému rozponu jednotlivých lávek se to při chůzi dost nepříjemně kymácí a někteří lide, přestože zaplatili 8 AUD, to vzdají hned po několika metrech. Specialitou této oblasti jsou duté eukalypty, dutiny jsou způsobeny ohněm, bez kterého by zdejší les nemohl existovat (semena potřebuji žár ohně, aby se otevřela). Ohromné stromy mají místo kmenů jenom tenké ohořelé slupky, ale dřevo je velmi pevné a navíc dokáže přivádět vodu do koruny, která je i u hodně dutých stromu zelená a svědčí o tom, že strom stále žije.

[Walpole] Knoll Drive - Channels

[Walpole] Klokani mne po ránu zvědavě pozorují

[Hilltop Giant Tingle Tree] Eukalypty

[Hilltop Giant Tingle Tree] Výrůstky na stromech mají zajímavé tvary

[Hilltop Giant Tingle Tree] V tomto jsem viděl pantátu s knírem

[Valley of the Giants] Nejvýše je chodník 40 m nad zemi - ve výšce 13 patrového domu

[Valley of the Giants] Treetop Walk - procházka v korunách stromů

[Valley of the Giants] Chodník se pěkné kymácel, někteří lide to nesnášeli a museli se vrátit na zem

[Valley of the Giants] Detail konstrukce - cílem bylo co nejméně narušit les

[Valley of the Giants] Nevšední pohled na stromy shora

[Valley of the Giants] Suché větve - pěkná socha

[Valley of the Giants] Po krásné přírodě byla plastiková expozice ranou do vazu

[Valley of the Giants] Údajné také gigant - nejvyšší muž australské fotbalové ligy má 211 cm - můžete se poměřit

Turistickou atrakcí
Postupem času se stávám turistickou atrakcí. Často za mnou v kempu přijdou lide a řeknou například "Viděl jsem tě před 3 týdny v Kalbarri u Red Bluff". Řadu lidí také potkávám opakovaně po několika dnech (obvykle v kempové kuchyni při vaření večeře či pečení na BBQ). Hrozně se diví, že cestují stejně rychle v autech, jako já na kole. Jednu takovou partičku jsem potkal už třikrát a musím říci, má to své výhody. Včera jsem pojídal uklohněné BBQ, přišli se mnou seznámit noví lide, ale já se mohl v klidu najíst. Tahle parta jim všechno řekla, odkud a kam jedu, kolik mám najeto, že mi ukradli brašnu etc.

[Denmark] Ústí Denmark River po ránu

[Denmark] Papírové stromy u cesty

[Eleker] Pastorální krajina se zálivem u Albany v pozadí

Oprava kola
Původně jsem chtěl měnit řetěz v Geraldton, ale už byl hodné natažený, Gibb River Road mu dal hodně za uši. Chtělo to vyměnit i zadní kazetu a tak jsem si řekl, že to risknu. Občas se kazeta a řetěz tak vzájemné vymelou, že to funguje další tisíce km jen s minimálním seřízením. Bohužel, tohle se nepovedlo a řazení se stalo komplikovanou záležitostí, kdy bylo potřeba používat různé grify (například protočit řetěz v protisměru). Přestalo mne to bavit, v Albany jsou 2 cykloprodejny (stejný vlastník) a tak jsem kluky v servisu ukecal, aby mi hned teď vyměnili zadní kazetu a řetěz. Ceny dílů stejné (možná trochu nižší) jako v Čechách, cena práce stejná. Rozdíl byl v tom, ze neměli žádné připomínky k tomu, jak je kolo zaflákané a bez řeči ho vyčistili.

[Albany] Členité pobřeží

[Albany] Brodivý pták za odlivu

Whale World
Největší atrakcí v okolí Albany je Whaling Station - velrybářská stanice, jejíž provoz byl ukončen v roce 1978. Od té doby slouží jako turistická atrakce - Whale World (Svět velryb). Veškeré vybaveni na porcování a vaření velryb a čistění oleje zůstalo zachováno. Součásti expozice je i volné přístupná velrybářská loď. Podmínky na lodi byly dost tvrdé a velmi se dodržovala hierarchie - to je asi na lodích normální. Špelunka kapitána byla o poznaní lepší než kajuta prvního důstojníka a tak to šlo dal až k ubohým ubikacím normálních námořníku.

V prvních letech provozu této turistické atrakce bojovali s úporným smradem, který byl neodmyslitelnou součásti stanice a byl způsoben rozkládající se krvi a pozůstatky velryb v dřevených podlahách a skluzech. Tyto častí byly částečné vydenzifikovány, ale většinou nahrazeny novými, takže smrad už (pro mne bohužel) není součásti expozice.

Ve stanici se promítá i několik filmů. Velmi působivý byl 3D snímek Giganti existují, pro jehož sledovaní je každý návštěvník vybaven speciálními brýlemi. Mne ale nejvíce dostalo, obsahově přiblblé, představení "Jeden den v životě velrybáře", provedené v technologii Spectravision. V kulisách velikosti většího loutkového divadla se pohybovali 2 holografičtí herci 15 cm vysocí, ale tak realisticky a třírozměrně zobrazení, že vypadali opravdu jako živí. Zkoušel jsem to samozřejmé vyfotit a výsledkem byly rozmazané a rozplizlé figury.

[Whaling Station] Velrybářská loď

[Whaling Station] Sem byly vytahovány ulovené velryby

[Whaling Station] Pila na odděleni velrybích hlav od těla

[Whaling Station] Vchod do haly s kostrami byl stylové zarámován kosticemi velryby modré

[Whaling Station] Kostra vorvaně - prý jediné velryby, která má zuby

[Whaling Station] Hala s kostrami - největším kouskem byla modra velryba, ta dosahuje délky až 35 metru, zde byl kousek dlouhý 23 metru

[Whaling Station] Nádrže na skladování tuku

[Whaling Station] Pohled z horní paluby velrybářské lodi

[Whaling Station] Nejlepší pohled byl - jako obvykle - z okna přilehlé hospody

Frenchman Bay
Poblíž velrybářské stanice jsou také pozoruhodné přírodní výtvory. The Gap je, jak jméno napovídá, úzká mezera mezi pobřežními skalami bičovaná mořskými vlnami. Přírodní most je díra vyhlodaná oceánem v pobřežní skále. Zajímavé je, že jižní pobřeží Austrálie bylo původně součásti Antarktidy a lze to doložit stejným geologickým složením skal.

[Frenchman Bay] The Gap (česky mezera)